Pachuť pomsty

Film se zprvu, ale asi tak jen prvních deset minut, podobá klasickému psychothrilleru à la Mys hrůzy, ve kterém otec musí chránit svou rodinu před útoky vyšinutého jedince, který se chce pomstít. Brzo však tuto linii opustí a i když zůstává částečně v poloze revenge thrilleru, mění se na něco mezi buddymovie a na jižanskou gotiku a neo-noir. Cold in July zůstane zdařilým multižánrovým snímkem, který se vám úspěšně dostane "pod kůži". O tom, že nejde o pouhý zdařilý "úlet artového režiséra", svědčí i příznivé kritické ohlasy na zahraničních databázích Rotten Tomatoes a Metacritic a také uvedení na festivalu Sundance a zvláštní uvedení na jedné ze sekcí Canneského festivalu. Cold in July by vás proto nemělo nechat chladnými nejen v červenci. (05.06.2020)

Dexter s pupkem, pedofilním knírkemem a hárem Davida Bowieho v jeho nejteplejších letech. Kdo by to byl řekl, že divák dokáže držet palce obludě takového vzezření. Na druhou stranu, potom, co jsem viděl neidentifikovatelného bělocha kouřit delfínovi a jiného neidentifikovatelného bělocha šoustat krokodýla, jsem přesvědčen, že snesu leccos. Rovněž jsem viděl chlápka šoustat fenku huskyho, chlápka, co strčil ptáka krávě do huby a posléze se jí vystříkal na čumák bez použití rukou. Viděl jsem i dvě Asiatky soustředěně močit na živou chobotnici. Viděl jsem Asiatku, které kolegové jakousi průhlednou trubkou narvali do prdele přibližně deset úhořů. Viděl jsem chlápka postříkat, posrat a letlampou zapálit mrtvého holuba. Viděl jsem chlápka, co si pod předkožku nacpal malou želvu. Viděl jsem spoustu věcí. Přesto se žádná z nich nevyrovná chlápkovi, co si ptáka oloupal jako banán a kůži shrnutou až po kořen si obtáhl gumičkou. Ten výjev mě bolel. Fyzicky mě bolel do očí a vyvolal nepříjemné svrbění na mém lamfasovi. Áááá. Pořád musím při té představě zatínat zuby. Ale teď si tu jen honím ego nad vlastní, léty budovanou otrlostí ze zapadlých koutů 4chanu. To důležité je, že filmolín Cold in July je pomalý, atmosférický, chlapácky náser, při jehož sledování neprohloupíte. Fakt, že ne. (02.03.2015)

Obyčajný chlapík doma v panike zabije neozbrojeného zlodeja, čo ho dostane do víru neobyčajných situácií. Najprv ho začne prenasledovať otec mŕtveho, neskôr zistí, že polícia mu toho dosť tají a kým sa stihne rozkukať, je už na ceste k odhaleniam, ktoré ho môžu stáť život... Zdá sa, že nádejný režisér Jim Mickle dosiahol svoj kariérny vrchol pri skvelom "Stake Land" a odvtedy už len drieme na vavrínoch a recykluje. Najprv zbytočný remake mexickej kanibalskej nudy a teraz rozporuplný vývar z xy videných drama-thrillerov. Natočené jeho typicky pomalým štýlom, no až príliš silene sa snažiace o atmosféru, pôsobivosť, znepokojenie a zvraty, pričom tomu stále niečo chýba. Čo tomu ale nechýba je minutáž, rozvláčnosť a pocit déja vu. Za príjemnú hudbu a Dona Johnsona by som tomu mal chuť dať aj tretiu hviezdu, ale nedám. (24.07.2014)

Trošku to chvílema nedávalo smysl, resp. jedna zápletka střídá druhou, pak najednou třetí, jako by na sebe byly naroubovaný snad tři filmy. Působí to zvláštně, zejména chování hlavní postavy (M.C. Hall) je dost podivný, nevím, jakej byl jeho motiv vůbec, nedávalo to smysl. Nebylo to za každou cenu špatný, to se snad říct nedá, ale ani to nepřekvapí. Musím uznat, že kdyby tam nehrál ex-Dexter, tak si z toho nebudu pamatovat skoro nic. Noir stylizace je celkem v pořádku, starý americký káry jsou pořád pecka, ale na víc to bohužel nemá. (15.10.2015)

Hodně zajímavý thriller, zprvu s fincherovsky budovanou atmosférou a napětím, poté sladěný se soft verzí 8mm, nakonec ale peckinpahovsky rezolutní a patriarchální. Tvůrci dali svému filmu opravdu originální rámec: od rodiny k chlapskému vzetí spravedlnosti do vlastních rukou a nakonec zase zpátky do kruhu rodinného - ale už jinak, byť spolu, uvnitř sám... Zajímavé je i posunutí kontextu, tenhle typ neo-noirových filmů se obvykle odehrává ve velkoměstech, přenesením do texaského maloměsta a do venkovských lokací se daný žánr zajímavě variuje směrem k Peckinpahovi a odezvě moderního westernu... (15.03.2015)