Dočasný domov

Je to již potřetí tento rok, co jsem se (ač neúmyslně) setkal s Brie Larson. V Don Jonovi mě bavil její provokativně „nechápavý“ výraz, v The Spectacular Now jsem ji skoro nepoznal, ale její projev byl také hodný povšimnutí. Po Short Term 12 ji už nelze dále přehlížet. Její dospělý výkon dominoval snímku a společně s dalšími scénami (zejména raperský song a povídka o chobotničce Nině) držely laťku hodně vysoko. Jeden z nejlepších letošních „malých“ filmů, kterému k páté hvězdě scházelo málo. (27.01.2014)

Silná a emotivní nezávislárna s překrásnou, citlivě intimní kamerou. V příběhu s velmi sympatickým obsazením, věrohodně reflektující pocity problémových dětí z jednoho ústavu. Ve výsledku braná s nadhledem a jistým humorem v rozporu s každodenními psychickými i fyzickými nátlaky zúčastněných. Objektivně trochu idealistický, ale strašně příjemný snímek. (18.01.2014)

Videl som už niekoľko filmov o mládeži, ktorá sa nevie zbaviť démonov zo svojho doterajšieho života a o terapeutoch, ktorí nehľadiac na vlastný, často problémový život, sa im snažia všemožne pomôcť. Rozumovo to chápem, ale pre pochopene a empatiu mi chýba vlastná skúsenosť. Preto sledujem takéto filmy nezaujato a som rád keď skončia. Tento bol možno o niečo lepší, ale videl som ho s ruským dabingom, na ktorý niekto naklonoval české titulky. A to už bolo nad moje sily. (02.07.2019)

Laťka je zatím nasazená hodně vysoko - 86 % a vzhledem k faktu, že takových filmů s podobně citlivou tématikou je opravdu hodně, tak kéž to není krátkodobé. Docela zamrazí při pomyšlení, že takových míst kde byl Marcus, Heyden a jim podobných mladých človíčků s velkou černou dírou v srdci stále příbývá. Je velmi náročné vcítit se do pocitů mladých lidí, kteří sebou nesou tak těžká traumata, jak jsem mohla vidět a už vůbec ne jakým způsobem takovým zraněným duším podat pomocnou ruku, tak jak to uměla i Grace. Ta od prvního momentu plně upoutala mou pozornost a já jsem zjistila, že bych se strašně ráda ponořila do její mysli tak, jak po tom toužil asi i Mason. Ale pokud někdo neprožije něco podobného jako ona, tak to snad ani není plně možné. Ne vždycky všechno skončí tak jako v tomhle případě, když se střetla minulost s přítomností v podobě Heyden. Za sebe jen napíšu, že jsem nedávno viděla film Manic, který byl ještě o dost syrovější a možná i o chlup uvěřitelnější, ale to nic nemění na faktu, že jsem tu bezmoc a současně i hněv vůči těm, kteří za tím stojí necítila úplně stejnou. (08.01.2014)

Film o veľkých problémoch dospievania nakrútený veľmi precízne, realisticky a tak správnou a príjemnou indie formou... Najlepšie problémy toho druhého pochopí ten, kto sám niečo podobné zažil, niet nad vlastnú skúsenosť, hoci bolestnú. Avšak keď z toho človek dokáže niečo vyťažiť a na základe toho pomôcť niekomu inému tak to ani toľko nebolí... Páčila sa mi tá myšlienka. Len škoda, že sa tu ohľadom ústrednej dvojice neišlo do väčšej hĺbky, to si priam pýtalo hlbší psychologický ponor. Tiež by možno nezaškodilo trochu viac sa povenovať vzťahu Grace s Masonom, hlavne v ich začiatkoch. Celkovo však spokojnosť. Nadpriemer. 75/100 (01.08.2017)