Sebecký obor

Film připomíná stinnou odvrácenou tvář dnešní evropské civilizace...ve Spojeném království nebo kdekoli jinde. 1) It's essentially a film about love, deep friendship and loyalty between the two boys, říká 48letá Clio Barnardová (scénář a režie), but it is played out in an adult world where something has gone fundamentally wrong, and children are often at the cutting edge of that._____ 2) Politický aspekt filmu je zřejmý: This economy is declining and there are not many opportunities for these boys and I guess I find that upsetting. The 'selfish giant' of my film is a selfish ideology._____ 3) Vynikajícímu 13letému Conneru Chapmanovi (hlavní hrdina Arbor) hrozilo vyloučení ze školy za nevhodné chování, ale pak ho učitelé upozornili na filmaře, kteří hledali herce. Sám na hraní ani nepomyslel. Ale film mu nabídl lákavou možnost: A mate came up to remind me about the auditions so I just thought ‘Yeah, I can go down there and get out of my lessons…_____ 4) Oba mladí herci hrají proti svému typu, říká Barnardová. Conner is not a loud, wired extrovert, but actually quite closed and he finds it hard to make eye contact. Shaun is extrovert and very, very funny. He had everyone in stitches a lot of the time._____ 5) Filmu nedám čtvrtou hvězdičku ne pro jeho prvoplánovou předvídatelnost, ale proto, že zobrazuje hnusné prostředí s hnusným chováním většiny protagonistů. Možná namítnete, že nechci vidět skutečnost v její celé nahé podobě. Máte pravdu, nechci. Film oceňuji, ale znovu se na něj nepodívám. (24.08.2014)

Syrové sociální drama dvou přátel mění dětský svět na bezútěšný svět dospělých ze sociálně bídných podmínek. Mladí sběrači elektrických kabelů bojují za každou ušmudlanou libru a navzájem si pomáhají vymanit se ze šedivého industriálního okolí, kterým jsou obklopeni. Vyspělé přátelství a životní boje dětských postav jsou postaveny na autentických výkonech hlavních představitelů a právě díky nim se zhlédnutí filmu stává silným zážitkem. (29.06.2013)

Naprosto odzbrojující drama ze života white trash, tedy bílé sociální spodiny. Režisérka Clio Barnardová opravdu fenomenálně, vezmeme-li v potaz, že jde o její celovečerní debut, navazuje na předlouhou tradici britského sociálního dramatu a svůj ženský úhel pohledu otiskuje právě v příběhu zaostřeném na dětského hrdinu a dětský svět . I ty nejhorší věci zachyceny z perspektivy předadolescentního dítěte získávají totiž oním naivistickým úhlem pohledu zvláštní, možná ještě bizarnější rozměr. Neúprosně syrová sonda do života malých zlodějíčků kovů, kteří se sami nejsou schopni vymanit ze začarovaného kruhu sociálního vyloučení a jen opakují chyby svých rodičů, naprostá predestinace prostředím, v němž žijí a vyrůstají, je dokonale vykreslena přesnou režií a výjimečným vedením herců, zvláště pak těch dětských. Tak famózní a přesvědčivý výkon, jaký podali oba dva ústřední dětští představitelé, jsem už dlouho neviděl, jejich přesné typové zařazení a vývoj charakterů je brilantně zvládnutý. Paní režisérka měla nejen při castingu více než šťastnou ruku. Nešťastné dětství, samota, sociální vyloučení, nefunkční rodinné vazby, citová frustrace, to vše funkčně zastřešuje motiv sevřených dlaní, s kterým se během filmu opakovaně pracuje a který přináší v samém finále zajímavý vývoj práce s katarzí. Clio Barnardová ale ani tehdy nesklouzla k citovému vydírání, nepřichází žádná emoce vzdouvající hudba, jen ticho a syrové ruchy. Charakteristickým je pak zvuk bzučení drátů vysokého napětí, který vhodně dokresluje industriální ladění snímku. Zvláštní sílu mají výjevy střetu dvou nekompatibilních světů - koně v postapokalyptické krajině rozvaděčů vysokého napětí, uprostřed industriálních scenérií ve sběrně kovů, vůz tažený koněm vprostřed městské dopravní špičky. Jako by se potkal středověk s 21. stoletím, západní Evropa s Balkánem. (Motiv koně v kontrastu s industriální periferií a nedospělý hlavní hrdina spojuje Sobeckého obra s dalším výrazným sociálně laděným britským snímkem nedávné doby Fish Tank) Bezvýchodné sociální drama ze severu Anglie, které pojmenovává cosi, co má zjevně univerzální platnost a může platit kdekoliv na kontinentě, podobné příběhy se odehrávají i u nás (otázkou je, proč se o nich netočí stejně naléhavé a kvalitní filmy). Obr, překážka která člověka přerůstá, smutně metonymický název poplatný dětskému vidění světa. (08.05.2014)

Pridrbané sebecké decko! Na to sa nedá nič iné povedať... Ale Briti opäť raz dokázali rozpútať skvelú sociálnu drámu vysokých kvalít, ktorá po celý čas pôsobí v podstate dosť chladne. Až kým príde jedna scénka (kto videl, vie ktorá) - a po nej sa snáď nikto nezmôže na slovo. Normálne som zostal pozerať s otvorenými ústami a cezomňa prešla vlna zimomriavok. No treba uznať, že tá nahromadená utíchajúca bezcitnosť sa v jeden moment vyrútila úplne naplno. Hoci ma prvá polovička filmu až tak nezaujala, tá druhá už mala naozaj nespornú kvalitu. Aspoň vidno kam až dokáže zájsť chamtivosť a sebectvo... (15.03.2014)

Neskutečně depresivní, bohužel tím špatným způsobem - vůbec mi nezáleželo ani na jedné z postav. Kluci to zahráli opravdu dobře, to se jim musí nechat. Jeden neskutečně iritující parchant, který věčně kašle na léky a na lidi kolem sebe, druhej neskutečně naivní měkkejš. Vývoj jejich postav tu načtrnutý je, ale stejně tak bych mohl sledovat ty jejich koníky, jak devadesát minut závodí někde na silnici, pronásledováni britskou chátrou nejhrubšího zrna u které platí, že co člověk, to extrémní příklad individua z pracovní třídy. Ale ne, byl jsem nucen sledovat devadesát minut sbírání kovu, hádek mezi puberťáky, hádek mezi rodinnými příslušníky, hádek mezi sběrači kovu.. A to i přes to, že díky jednomu přibližně třicetivteřinovému záběru asi ve dvacáté minutě každému vnímavému divákovi dojde, k čemu se tu schyluje. Jedinou emotivní scénou je ta úplně poslední, a to je bohužel pozdě. (09.01.2015)