Borgman

Borgman patří k těm filmům, u nichž mě těší, že někdo něco takového (na)točí. Už jen tím, že si žádá, aby k němu bylo zaujato jasné stanovisko, už jen tím, kolik toho co do otázky svého smyslu nechává na divákovi. Baví mě pak sledovat všechny divácké reakce (od rozhořčených po adorující), číst si různé interpretace, zdálky pozorovat diskuze, jež se o filmu vedou. Tahle mimotextová rovina mě přivádí do extáze. Film sám mě ovšem žel nechává vcelku chladným. Ne kvůli své nedořečenosti (to naopak - jak už snad vidno - považuji za klad), nýbrž kvůli tomu, že motivy, s nimiž pracuje jsou už jinde rozpracovány lépe, v tomhle kontextu: řízněji. Nemůžu nevzpomenout Funny Games USA ("home invasion pro intelektuály")... nebo Zabití posvátného jelena (nepojmenovatelnost iracionálna)... nebo Parazita ("třídní boj"). Nač chodit ke kováříčkovi, když můžeme za kovářem? 60% (11.04.2021)

Z Borgmana jsem jelen. Nějak mi pořád není jasné, o co v tom vlastně šlo. Pokaždé, když už jsem si myslel, že jsem doma, se stalo něco, co vyvolalo další otázky a dalo podnět k přemýšlení, jak to vlastně všechno je. Ale film mě vtáhl a bavil. A to bylo také jediné, čím jsem si byl u téhle bizarnosti rozkročené do několika směrů jist. 75% (19.09.2014)

Nie je to ešte tak dávno, čo festivalové vody rozvírila hĺbavou reflexiou kultu strieborného plátna a diváckych chúťok premazaná vražedná pneumatika Robert v bizarnom a len ťažko stráviteľnom metafilme Rubber (2010), žánrovej štylistickej hračke postavenej na filmárskom koncepte "bez príčiny", zaváňajúcej surrealizmom a vykonávajúcej vivisekciu na klišé pred očami blaženého diváka v prednej rade. V poradí ôsmy celovečerný film Alexa van Warmerdama je obdobne bizarným a nepredvídateľným kúskom, ktorý žongluje s prvkami house invasion a bohato zastúpeným čiernym humorom v príbehu o bezdomovcovi, ktorý sa votrie do zámožnej rodiny a spustí kolotoč podivných udalostí. Viac v recenzii. (20.07.2014)

Celkom silné sústo čierneho humoru, surovosti a ľudskej zvrátenosti. Autor sa nemazná, divákovi šplechne všetku skazu sveta kruto do tváre . Bez prípravy, so zámerom poraďte si s tým sami. Občas ma štve, keď sa film skončí skôr ako dostanem odpovede na všetky svoje otázky. Borgman sa postará o zrodenie húfu otázok vo vašej hlave , no odpovedať si máte sami. V tomto prípade mi to nejak zvlášť neprekáža, pretože aj napriek prvo počiatočnému dojmu absolútnej nelogickosti deja (divák je zmätený či ide o realitu, či flashforwardy/flashbacky; či ten divný pes je skutočný alebo je to len halucinácia a tak ďalej) som dostala množstvo priestoru na hľadanie odpovedí na moje znepokojivé otázky a taký zvláštny, no možno o to viac hodnotný artový zážitok. Keby všetci bezdomovci vedeli takto hrať... (11.08.2014)

CITÁT - Někdo nás zradil, vypadni odsud.......... Ten začátek byl hodně nepřehledný a divák netuší o co vlastně jde. A pozor, to byl teprve začátek. Celý film je vlastně podivný a nechává diváka neustále v nevědomí. Nebojte, nic se nezmění, Kdo má rád klišé tipu "vrahem je zahradník", ten si užije. Dobře oblékaní bezdomovci, kteří mají mobilní telefony, těžkou techniku a umějí máknout? Tady něco nehraje. Všechno jim funguje, skoro nikde neudělají chybu, jen divák netuší, co vlastně chtějí. Jsou to nějací mimozemšťané? Mutanti? Zloději těl? Nebo jen obyčejní vrazi? CITÁT - Já jsem zahradník. Nebo už snad nějakého máte?......... Příběh vás nutí přemýšlet, domýšlet a vymýšlet. Hezkou zábavu. (24.12.2014)