Kameňák 4

Jako dobrovolný, přátelský a mnohokrát zodpovědností oceněný asistent mentálně retardovaných dětí speciální školy, jsem se jednou rozhodl si se čtyřmi dětmi, které mám ve svých volných chvílích na starosti, udělat příjemné říjnové odpoledne tím, že si zajdeme do kina na nenáročnou komedii z našich luhů a hájů. Děti jsem teple oblékl, protože venku už je přeci jen chladněji a společně jsme nadšeně vyrazili. V kině jsem je, rošťáky jedny moje, vybavil lízátky, popcornem a coca colou a šli jsme se posadit. Samozřejmě jsem předtím navštívil profil filmu, ale hodnocení jsem nepřidával žádnou váhu, neboť jsem věděl, že většina zdejších hodnotících jsou upjatí kreténi... nejsou! Již v prvních minutách mě přepadl ledový pot, valící se po mém obtloustlém zpoceném těle. Dostavila se mi neuvěřitelná úzkost a hrůzou se mi ježily chlupy v rozkroku. Vítek s Honzíkem zatím jen vydávali skřeky dinosaurů a vzájemně si vylupovali šušně z nosu, které pinkali na pleš před námi sedícího staříka. Z té čiré trapnosti, která z plátna sálala tak silně, že mi ve vzduchoprázdnu vlála patka, ve mně vřely všechny tělní tekutiny a pomalu se draly do mých střev. Monika si nepřetržitě sahala přes teplákovku do rozkroku a Markéta si po obličeji rozmazávala její sliny. Abych se začal urychleně soustředit na něco jiného, pleskl jsem přes xicht pterodaktyla, který začal hlasitě vyzývat k boji vysokorychlostní letouny. Propadl jsem panice! Morávková nechtíc polehoučku topořila mé genitálie zrovna ve chvíli, kdy se mi Markéta posadila na klín, protože už nemohla nadále čichat kundí odér své přisedící kolegyně. Mezitím mi v análu projíždělo hovno tam a sem a Vítek dostal epileptický záchvat. Jako rodilý záchranář jsem dokázal bleskurychle zareagovat a s chladnou hlavou jsem odhodil Markétu na stěnu, načež začala krvácet z hlavy a omdlela a já mezitím bojoval o život mrtvého mentála Vítka. Honzík s Monikou utekli zadním vchodem za doprovodu autentických zvuků strategického bombardéru B-52 a já se nečekaně posral. Pro všechny méně chápající mentálně postižené retardy: nechoďte na tento film! (01.11.2013)

Kdo viděl předchozí Kameňáky ví, co ho čeká.Tak proč Ti co dávali předchozím dílům odpad se přemohli a dívají se i na další díl? Chatrná příběhová rádoby kostra tu jakž takž je a pár vtipů je dokonce i vtipných. Většinou však mají k pobavení daleko a jen tak vyšumí do ztracena. Celkově jsem byl mile překvapen, neboť to mohlo být i horší. (14.03.2014)

Nemohu si pomoci, ale většina zdejšího hodnotitelstva je šíleně zaujatá. Vůbec to není tak špatné, jak se lze v několika zdejších zvratcích dočíst. Nemyslím si, že bych byl nějak extrémně příjemně naladěn, ale nasmál jsem se snad ze všech Kameňáků nejvíc. Vtípky byly zvoleny naprosto vhodně. Každý soudek měl moc pěkné zastoupení. Nejvíce jsem se samozřejmě nasmál dvojici cikánů. Do stopáže se podařilo vecpat i spousty narážek na českou společnost. Zajímavá je i hudba, kterou mám v orginální verzi naposlouchanou z PC hry Assassin's Creed 4 Black Flags. Ve filmu se na ni bez zábran paří v čajovně. Příběh je ze všech Kameňáků nejprimitivnější, ale co na tom sejde. Příběh tu nezastává až tak silnou roli. Má pouze nějakým způsobem pospojovat jednotlivé vtipy, což se mu vydařilo. Další dvě pokračování bych s klidem snesl. Dlouho jsem neviděl nic tak vtipného, co by bylo zároveň české výroby. Nechystám se býti dalším z řady nepřemýšlejících debilů a dokonce i tento film hodnotím dle SVÉHO nejlepšího vědomí. 4* (08.03.2014)

Viděl jsem už spoustu filmů, několik opravdu vážných. I tak jsem doposud neviděl méně vtipný film než Kameňák 4. Je možné, že se jednalo o jeden velký "kameňák" producentů, kteří se pokusili o filmovou podobu vtípků typu " Sedí kráva na stromě a plete beton a .... " a jen já to nepochopil ale o tom pochybuju. Jedna jediná docela úsměvná scéna na ploše necelé hodiny a půl trapností, největších klišé a špatného řemesla. Vážně bych netušil, že lze Zdendu překonat ale tady se to povedlo beze zbytku. (08.04.2014)

Znáte ten pocit, kdy se nožíkem rýpete pod nehtem a dostanete ven šedohnědou hroudičku čehosi a pak k tomu znechuceně čicháte a přemýšlíte, kde se to tu mohlo vůbec vzít? Přísahám, že podobný pocit znovu prožijete u snímku Kameňák 4. Stačí prvních deset minut a víte vše. Filmem se mihnou všechny archetypy tisíckrát omletých lidových vtipů: blondýnky, cigoši, tchyně, vězni, policajti, zkrátka úplně všichni, přesně tak, jak tomu jsme vlastně zvyklí u předchozích majstrštychů. Já se upřímně divím, že se tohle může někomu líbit. Z logiky věci to může fungovat jen tehdy, pokud daný vtip neznáte, jelikož se ovšem jedná o velmi provařené vtipy, sledujeme jen poskládané scény, které čpí neskutečnou trapností a plytkostí, vyšumí do sucha. Zůstává jen prosťáček, který se tomu kření jako debil, žmoulá zmijovku a pošilhává po kozách obstarožní kantýnské z býv. JZD. To se vážně tohle českému divákovi líbí? Vsadím se, že ke konci filmu dojde i na sraní a grcání, aby byli spokojeni snad úplně všichni. Ne, tenhle rozjařený vesnický trapas pro mě není, ani neznám ve svém okolí nikoho, kdo by se k tomu hlásil, ale věřím, že "Kameňák" bude i v desátém pokračovaní, kdy policista Pepan bude metat doktorské anekdoty po marťanech v galaxii Arkana, lámat žebříčky českých kin a stane se naprostým fenoménem. Tak to prostě je. Čím trapnější, tím lepší. Vlastně BRAVO. Tvůrci na to kápli a našli zlatou uličku do kapsy českého diváka. Marketing za pět hvězd, to rozhodně. (18.03.2014)