O dvacáté páté hodině

Polohraný dokument J. Soukupa o předním českém básníkovi Vladimíru Holanovi. V letošním říjnu uplyne 100 let od narození předního českého básníka a překladatele Vladimíra Holana.
Literatuře se začal věnovat už po maturitě jako úředník do pražského Penzijního ústavu, kde byl zaměstnán 7 let. Později byl redaktorem umělecké besedy Život. Jako jeden z mála autorů své doby byl spíše nepolitický. Výjimku v jeho tvorbě tvoří pouze jeho reflexe „Mnichova" z roku 1938 (Odpověď Francii). Holan se snažil proniknout do podstaty lidského nitra, pátral po otázkách bytí. V jeho díle hraje velkou úlohu tajemství života, lásky, smrti a času. Lyrické sbírky (např. Zpěv tříkrálový, První testament, Sbohem aj.) jsou většinou odpoutané od reality. Básník se v nich zaměřuje na své nitro. Holanova poezie působí ponuře a chmurně. Objevuje se v ní častý motiv smrti. Po komunistickém puči v roce 1948 nesměl publikovat, to mu bylo povoleno až v 60. letech, kdy vydával sbírky, které psal tzv. „do šuplíku" (např. Noc s Hamletem, Bolest či Propast propasti). Přesto jeho tvorba velmi ovlivnila generaci básníků tvořících za socialismu. Překládal poezii, přeložil mnoho významných básníků mj. R. M. Rilkeho, Ch. Baudelaira, M. J. Lermontova, Nizámího. Psát přestal po smrti své dcery v roce 1977.
Dokumentární pořad k básníkově poctě připravila ČT ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví. (oficiálny text distribútora)