Ďalšie dobrodružstvá Medvedíka Pú

Nemám tuhle bandu od disneye moc ráda, přišlo mi to hloupé už jako děcku. Po dnešku, kdy jsem si řekla že to už můžu brát s nadhledem, se můj názor nemění. Hloupočký postavičky neustále si patlající čumák medem nejsou nic pro mě. Nehledě na dost otřesnej psychedelickej sen se slonama a medem, kterej by mě jako dítě asi docela vyděsil. (25.12.2009)

Kreslená klasika, kterou jsem měl štrašně rád, když jsem byl ještě dítě. Příjemnou společnost plyšového medvídka, tygra, oslíka a mnoha dalších jsem si vždy užil. A i teď, když jsem se na to z hecu podíval, pořád jsem se smál a na hodinu se vrátil do dětských let. Navíc výborný český dabing nemá chybu. Určitě doporučuji dnešním dětem, aby Medvídka Pú rozhodně zkoukly. (16.12.2010)

Co mi skutečně vadí jsou výrazné odchylky od knižní předlohy. Částečně je to samozřejmé dáno i tím že knižní předloha je vyprávěna velmi specifickým jazykem, což je hodnota "přeložitelná" do filmové podoby vždy pouze omezeně.  Dysneyho mladší krátkometrážní film "Ijáčkův den" přesto jazyk originálu ctí daleko lépe a také s dějem pracuje věrněji. Vymyšlení zcela nových situací, pomíjení jiných, pro knižní předlohu zcela základních, případně spojování dějů v knize zcela nesouvisejících mi připadá velmi násilné. Spíše by bylo možné tvrdit, že je film Mileovou knihou "inspirován", než že to je jeho filmový převod. Kladem je naopak skutečně skvělé výtvarné provedení, bezchybná animace a neuvěřitelný smysl pro humor. Stačí zmínit všechny ty tygrovy nečekané skoky, vítr který způsobí pád sovina stromu, průběh povodně atp... Celkový dojem: 70% (25.12.2021)

Uplynulo již asi přibližně 7 let od doby, kdy jsem tuto starší disneyovku viděl naposledy, a tak jsem se rozhodl tuto skutečnost vyvrátit a podívat se na celý tenhle tradiční filmeček znovu a mohu pronést, že jsem toho tedy opravdu nelitoval. Dnes se již už ani malilinko nedivím, že tato disneyovka byla, stále je a nadále bude mou druhou nejoblíbenější ze všech ipřesto, že jsem disneyho filmy ani seriály nikdy moc nemusel a pořád nemusím. Příběh hodného malého chlapce Kryštůfka Robina a jeho plyšových přátel se také hodně odrazil i v mém dětství. Pamatuji, že jsem si vždy jako malý také hrál s plyšáky a jinými hračkami a prožíval s nimi podobné zážitky jako náš Kryštůfek Robin. Všechny postavičky mě pěkně a vřele pobavily a neustále baví dál, především Tygr, to byl pro mě vždy největší sympat'ák, jenž viděl většinu příhod vždy zvesela a s úsměvem podobně jako Buck z Doby ledové 3. On ten Tygr si podle mého skromného názoru k sobě umí přitáhnout nejen většinu dětských (a nejen těch) diváků, ale také je skvěle pobavit. Např. jeho výborný zpěv, jímž vždy představoval sám sebe nebo jeho ,,slosi a lahvice'' (mimochodem tu písničku o slosech a lahvicích naprosto miluji) či jeho zimní hrátky s klokánkem Rú (mně stejně Tygr připadá jako by byl Rúův otec a Rú jeho syn). Musím nutně podotknout, že je ohromná škoda, že tento krásný a milý film už moc v dnešní době nedávají v televizi, a tudíž není již moc k vidění. Stejně ho budu vždy milovat, případně ho budu velice rád pouštět svým dětem, jestli nějaké budu mít. 100 % (31.01.2020)

Medvídek Pú je prostě z dospělého hlediska nehodnotitelný. Ony ty postavičky jsou pěkné, je to krásně nakreslené a měl jsem je rád i v dětství (v seriálu, film jsem neviděl). Ale pravdou je, že i v dětství mě to příběhově připadalo o ničem a nuda. Prostě jednoduchoučké epizodky (uvízlý Pú ve stromě, Tygr na stromě, Králík ztracený v lese atd...) poskládané do celovečerního filmu bez většího konfliktu či jakéhokoliv příběhu. Oceňuji nápad s vypravěčem a knížkou která vtipně zasahuje do děje, ale na víc než 3* pro mě prostě Pú nikdy nebyl a nebude. (03.07.2023)