Réžia:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (viac)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (777)
Už si to někdy dělal na posedu? Tož toto nebylo nakonec až také zlé. Jako sonda do oblasti jak se určitě nežije, ani nepřežívá, ale spíš hnije zaživa v jisté řiti kdesi v ČR je to i celkem poučné dílko. Samozřejmě, že je to přehnaný a záměrně nadsazený, ale i přesto člověka zamrazí v zádech při myšlence, že by i něco z toho mohla být pravda...Každopádně určitě je trochu na škodu, že se tu fakt nedá najít nic jako souvislej příběh i když se asi jedná v tomto případě o záměr. No tentokrát zůstanu zcela neutrální.55% ()
Někdy je lepší být méně originální. Sonda do díry plné těch největších retardů a podlidí, kteří se omezují na naplnění svých základních lidských potřeb. Počínaje jídlem a pitím a končíce rozmnožováním se s kýmkoli a čímkoli, co vlastní použitelný otvor. Vzduchem lítá samá kunda a čurák. Atmosféru vesnice si autor vycucal z prstu. Něco takového mohl vymyslet pouze člověk, který vesnicí tak nanejvýš projížděl. Hodně zkreslená představa. V úvodních minutách se divák rozhodně nenudí. Nevěřícně koukáte na to, co se vám to vlastně dostalo před oči. Chvíli čekáte, že se bude dít cosi epického. Postupně ovšem zjistíte, že se nic dramatického nechystá a film bude pozvolným tempem plout až do konce. Pár fajn prvků se našlo. Forma není k zahození. Jen ji bylo třeba nasadit na podstatně atraktivnější děj. Všechny dějové linie jsou hrozně nudné. Jediné, na co jsem celou stopáž čekal bylo to, zda Tatiana nechá retarda prozkoumat její tělesné útroby, nebo jemu jedinému to na vesnici nedopřeje. ()
Se sebeironizujícím nadhledem natočené leporelo plné bizarních postav defilovalo před mýma očima a já jen toužila, aby ještě pokračovalo. Ještě pár do posledního detailu vymazlených scén, ještě pár černohumorných momentů. Krobot scenárista i herec jsou titíž muži s mírnou odtažitostí, značným nadhledem, vyrovnaností a ironizujícím pohledem. Krobot filmový režisér je precizní, poetizující, přesný ve vedení herců, při timingu jednotlivých scén až matematicky chladný. Mrzí mě, že si Krobot ve svém filmu nezahrál, byť chápu, že si roli nenapsal záměrně, herecko - režijní schyzofrenie by v jeho případě mohla být zhoubná. Krobot herec a Krobot režisér jsou dva zcela odlišné světy, ale oba jsou naprosto fascinující. ()
Říkám si, jestli si filmově režisérský debutant Miroslav Krobot neukousl velké sousto. Ono je jednodušší natočit slušný dějový film, než poskládat střípky ze všedního života lidiček v díře, kde chcípl pes (zato kočka musí mít víc než devět životů). Herecky film táhne Tatiana Vilhelmová a ve vděčných vedlejších rolích jsou nezapomenutelní Simona Babčáková a Martin Myšička. Slušná hořká komedie, ale žádnou díru do světa neudělá (70%). ()
Toto dílo bude jednou kult. Zajímalo by mě, kolik těch znalců života na vesnici a znalců duše pražských umělců si všimlo, že se ve Vikanticích především jí. U vás na vsi se snad nejí? A v Praze se taky jí, víme? Ještě jsem neviděl film, v němž by tak silnou vypovídací hodnotu o lidském životě měly prosté záběry jezení. Dívat se na to, jak sedíme a mlčky cosi jíme, je otřes. Jíme a mlčíme. Všechno ostatní je jen zábavná výplň, aby se jako něco dělo. Něco ze života. Kromě jezení se samozřejmě také souloží, ale to nejde tak beze všeho, to se musí trochu ošéfovat. Každý, jak umí a jak může. S tím pokusem o nářečí to Krobot, ač z Šumperka, opravdu posral; sám jsem vyrostl na Slovácku a vadí mi, když ve filmech z tohoto kraje mluví "místní" pražsky, ale toto je úlet, navíc říznutý jedním evidentním Slovákem. Jinak ale veškeré "autentizační" prvky (farář, autobusák, obecní úřad, domácnost, Holba product placement...) kvituju. ()
Reklama