Generation Iron

Kdokoliv přičichl ke sportu, tvrdému tréningu, nesmrtelně hluboké dávce motivace, sebezapření, možná až fanatismu - nalezne v tomto filmu kus sebe. Pro ostatní je to taková vstupenka do tohoto světa, věřím, že si mnozí budou ťukat na čelo. Pro mě se jedná o lidi, co mají vizi, vědí, co chtějí a jdou si za tím; tím pro mě mají tu největší hodnotu. (01.08.2014)

Význam dokumentu pro mě byl osvětový, protože i když do fitka chodím (z jiných důvodů než růst svalů), nic o této komunitě nevím. Místo mainstreamového sportu se z něho stal sport kultovní. Jak se říká v dokumentu, většina lidí by na představení bodybuilderů nešla ani se vstupenkami zdarma a v publiku jsou většinou diváci, kteří někoho ze soutěžících znají. Ale ceny za vítezství v soutěžích narostly na sto tisíc, i půl milionu dolarů. A v závěru promluví i velký Arnold. (07.01.2018)

Generation Iron (2013) se zaměřuje na adepty (Phil Heath, Kai Greene, Branch Warren, Dennis Wolf, Ben Pakulski, Hidetada Yamagishi a Roelly Winklaar), kteří mohou získat sošku Sandowa a titul Mr. Olympia 2012. Victor Martinez zde má také poměrně dost prostoru, ale proti ostatním je znevýhodněn šestiměsíčním tréninkovým skluzem. Mickey Rourke se v dokumentu neobjeví, ale diváci ho uslyší jako vypravěče. Jako speciální hosté vystoupí: Jay Cutler, Ronnie Coleman, Lou Ferrigno a Arnold Schwarzenegger. Nemůže chybět Mike Katz, který stále nemůže najít své triko. Kai Greene rozhodně překvapil svým uměleckým nadáním. V porovnání s původním dokumentárním filmem Pumping Iron (1977) chybí nějaké to napětí a rivalita. Současná kulturistika (bodybuilding) by měla ubrat na objemu a více se zaměřit na estetiku, protože vypouklé břicho nevypadá u některých soutěžících vůbec hezky. (07.09.2014)

Pokud máte rádi kulturistiku, asi je celkem jasné, že vás tohle zaujme. Jinak je to pohled na muže, kteří se o něco ve svém životě snaží a možná toho nikdy nedosáhnou. Chápu jejich snahu, chápu jejich úsilí, ale docela by mě zajímalo, co dělají tihle borci v šedesáti, sedmdesáti, pokud nejsou Arnold nebo Lou. (13.03.2018)

Samozřejmě se nelze vyhnout srovnání s Pumping Iron, klasice s Arnoldem, ale dle mého má tento nový dokument formátem blíže k vynikajícímu "sportovnímu" dokumentu Spellbound. První dvacetiminutovka je opravdu epická, režisér zručně pradstavuje dva ústřední charaktery, kteří nemohou svojí filozofií být více odlišní a my zkrátka víme, že závěrečné utkání bude soubojem titánů. Skvělý klimax ale nevydrží a s dalším novým představeným borcem jsem se více a více ztrácel v postavách, které byly v konečném důsledku jenom do počtu. Dokument mohl být jenom o ústřední dvojce - šampiónovi a černém koni (Rocky vs. Clubber Lang). Prostříhat by dokumentu vůbec neškodilo, protože celá rozmáchlost a opulentnost mu nakonec zlomila vaz. Ale přesto všechno co zde píšu je to film VELKÝCH rozměrů a produkčních hodnot, který zvláště na velké televizi/plátně vynikne (i když původní hudba je opravdu tragická) a stojí za pozornost. 70 % (09.09.2014)