Nikdy neotírej slzy bez rukavic

Tuhle třídílnou minisérii jsme měli možnost vidět na jeden zátah. Nakolik je dobré si to střihnout najednou nebo si to postupně dávkovat, to je asi každého rozhodnutí. Já byla nadšená a myslím si, že kdybych díly viděla s časovou prodlevou, nezanechaly by takový dojem. Takhle to bylo neuvěřitelně nahuštěné emocemi, silné, gradující do neodvratného závěru. Filmy se zaměřily na to důležité, nejen na samotné gaye, ale i na jejich rodiny, jak se vyrovnávaly s nákazou blízkého člověka a jak se k tomu dokázali postavit. Herecké výkony parádní, styl prolínání několika časových rovin se mi líbil, postupně se jednotlivé scény doplňovaly a vysvětlovaly navzájem. A musím pochválit hudbu, stává se skoro tradicí, že v severské tvorbě se prostě vyvede. Za mě absolutní spokojenost, nemyslela jsem, že mě to až tolik dostane. (Viděno v rámci Severské filmové zimy 2016) (19.02.2016)

Trojdielna mini-séria zobrazujúca osudy gay komunity počas rozmachu AIDS vo Švédsku. Veľmi citlivo natočené, emotívne, prirodzené, herci to zvládli na výbornú. Jednoducho pozerať sa ako postupne zomierajú jednotlivé postavy je celkom silná káva a keď je do toho pridané všadeprítomné opovrhovanie homosexuálmi celou spoločnosťou tak vznikne celkom silný snímok. (17.05.2013)

Nikdy neotírej slzy bez rukavic. Název této série je jasný, úderný a informativní. Stejně jako názvy jednotlivých kapitol (Láska, Nemoc, Smrt) se nesnaží o poetičnost, ale prostě sděluje. Bohužel je stejný přístup cítit i z děje seriálu. Snaha vtěsnat několik let do tří hodinové stopáže se odráží zejména na nutnosti osekat příběh jen na nejdůležitější (v názvech kapitol zmíněných) části a zbytkem se příliš nezabývat. Tyto osekané části z různých dob jsou samostatně nefunkční, takže tvůrci zvolili jejich překrývání v rámci jednotlivých dílů, čímž vytvořili změť různých časových rovin a situací, které se různě střídají. Podobný přístup není tak problematický v čistě narativní rovině, ale přináší zde problém zejména v možnosti větší práce s postavami. V minimálním časovém prostoru sice nelze očekávat nějaký jejich větší vývoj, nicméně jednotlivé charaktery, kdy každý má jednu určující vlastnost, jsou nepříjemným překvapením. Zvláště, když vezmeme v potaz, že tvůrci se o část stopáže ochudili sami několika dlouhými minutami až zbytečně doslovného a neskonale primitivního symbolismu. Nikdy neotírej slzy bez rukavic je jistě hodnotným příspěvkem o diskuze, vždyť kolik snímků se zabývá zároveň oběma minoritami a jejich sociálním vyloučením? Nicméně z filmařského hlediska se o žádný zázrak nejedná. Trošku dokudrama, kdy chybí jak doku, tak drama. (09.12.2013)

3dílná série se nám snaží polodokumentárním stylem přiblížit dobu rozmachu nemoci AIDS v srdci Švédska. Na podobné téma je filmů už nespočet, ale tenhle mezi nima určitě nezapadne do zapomnění, protože v reálných životních příbězích je největší síla. Něco mezi 3-4 hvězdičkami, ale přikloním se tentokrát k tomu lepšímu. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (26.11.2015)

Hodně silné nahlédnutí do krize spojené s AIDS ve Švédsku. Oba hlavní protagonisté jsou ve svých rolích výborní, stejně jako skvěle zobrazené vedlejší postavy, konkrétně hlavně Paul, který celý příběh provází svou výstřední povahou a táhne ho kupředu. Od počátečních scén společných vánoc postupně pozorujeme jak hrdinové jeden po druhém umírají "Ti z nás, kdo byli HIV positivní obvykle nesli rakev." Setkáváme se se sérií pohřbů a snahu postav o zlehčení situace tváří v tvář se smrtí. Jedinou výtku vidím v poněkud chaotickém prolínání časových linek a v následném konci odehrávajícím se v současnosti, který pro mě nebyl uvěřitelný. (20.04.2015)