Země

Medem servíruje příběh schizofrenika trpícího navíc nadprůměrnou představivostí. Kamera je víc než objevná, hudba jak víno. Zprvu jsem na to čuměl dosti vyjeveně a říkal jsem si, že to ten španěl už ňák překombinoval. Na závěr divákovi, pokud není idiot, vše docvakne a je to perfektní, byt složitá podívaná. Některé monology i dialogy tu působí dosti strojeně, nicméně většina má švih. "Jsem napůl živý a napůl mrtvý", "Nikdo přece nepotřebuje abych byl živý", "Mám problém, jsem posedlá sexem, měla bych se zamilovat", "Jsem malá kurva", "Zemřel dvakrát a stačil m i to říct" atd. Velice neobvyklé dílo(točí Medem něco obvyklého?), které ve vás zanechá jizvu s nutností analýzy, proč vlastně žijeme a nežijeme třeba taky na hovno? (02.08.2008)

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)

Bezejmenná španělská krajina. Záhadný muž. Angel. Přijíždí vymítit Stínky. Brouky. Mluví s hlasem ve své hlavě. Filozofuje. Potkává Angelu. Vdanou za Patricia, co rád loví kance. A Marii. Žhavou, dráždivě sexy rusovlasou Marii v koženém oděvu na motorce. Bydlí v modrém domku. Postupně vyplouvá na povrch vztah. A emoce začínají jiskřit. Stejně jako blesky, které zabíjí. Angelo zasáhl do perfektně zařízeného světa surovce Patricia, světa dvou žen, kde vše klape. Patricio se ho nechce vzdát. Angelo je rozpolcený a sám, je nerozhodný. Maria je závislá na sexu a nemůže se zamilovat. Angela je sama a nešťastná, ale zamiluje se jako školačka. Jeden muž, dvě ženy. Jak vše skončí? Vše podbarveno nádhernou, poetickou hudbou a překrásnými hrami s kamerou, dávajícími vyniknout specifické kráse španělských vinic, země s úchvatnou oblohou a nádechem exotiky konce světa. (23.07.2008)

Na Julia musí mít divák náladu a chuť, protože patří mezi ty režiséry, kteří vám svůj pohled na nějaký příběh předloží snad pokaždé jinak a velmi originálním způsobem i když u Julia připouštím nějaké výjimky. A já měla tenhle film chuť zhlédnout už hodně dlouho a včera byla asi ta pravá chvíle a moc dobře jsem udělala, vysloveně padnul do mé nálady. Jediné, co trochu rušilo můj zážitek byly scénky se zvířaty (kdo viděl, tak ví).Já jsem se však soustředila hlavně na Ángela, na jeho způsob života, jeho způsob myšlení a vyjadřování, na jeho rozdvojenou duši, krásnou tvář a v neposlední řadě na ty dokonalé erotické scény, kde jsem pomalu ani nedýchala, opravdu úžasně nasnímané a zahrané. Je to pocitová záležitost a já se snažila vnímat každý detail, který kameraman po celou dobu velmi rafinovaně předkládal divákovi na plátno, včetně stop po pneumatikách traktoru. Ángel, či Anděl? Ángela či Mary, jak to dopadne........podívejte se sami? Po herecké stránce nemám jedinou výtku, všichni hráli naprosto skvěle. Emotivně mě Tierra včera dostala plně do svých tenat a podle toho hodnotím. (12.07.2016)

Paradoxne Tierra vo mne zanecháva silnejší dojem po dopozeraní, asi ako dobré víno. Stručne a jasne povedané- počas projekcie som sa prvú hodinu nudil a až tú druhú sa postupne dostával do Medemovej rozohratej hry. Ešte, že španielove filmy nie sú tak jednoduché a povrchné, lebo niektoré vrstvy sa mi odkryli postupne a ja som bol v podstate spokojný. Dostal som vizuálne premakané a vypiplané zábery, vzťahové symboly, vášeň a fatalitu - napriek tomu, že tu v podstate nič nechýba je Tierra ako celok v porovnaní s ostatnými autorovými (veľ)dielami akoby nedotiahnutá, trochu rozpačitá a nie tak silne magnetizujúca a elektrizujúca. Pri Medomových filmoch veci zvyknem "prežívať", teraz som sa "len" pozeral... Určite nie slabé, ale laťka je vysoko... (12.04.2011)