Гора самоцветов: Жихарка
Zhiharka and the Fox
Obsahy(1)
Žili byli dva kováři, kocour a vrabec, u kterých v kovárně žila malinká holčička Žicharka. Jednou, když oba kováři odjeli na trhl prodat své zboží, zůstala Žicharka sama. Holčičku, která si nejradši nade všechno na světě hrála, unesla liška. Dvakrát Žicharku zachránili kováři, kteří ještě nebyli daleko a slyšeli její křik. Potřetí se lišce podařilo donést Žicharku až k sobě do chaloupky, kde se chystala upéct ji v peci. Jak v pohádce může dopadnout souboj kdo s koho. Mazaná liška proti chytré holčičce? (Jezinka.Jezinka)
(viac)Recenzie (2)
Ukrajinci se s tím moc nemažou. V jejich pohádkovém drahokamu jsem litovala tu napůl upálenou, o stromy omlácenou, kamenem rozválenou, z mostu shozenou a posléze skoro utopenou (nedělám si srandu) lišku. Samozřejmě, že jsem jí nepřála úspěch. Jen možná poukázku na nákup do Tesca. ()
Nebojácná a důvěřivá holčička versus hladová liška co si na ni brousí zuby - nic nevídaného. Vtip je v tom, že když se lišce ne a ne zadařit, ve slabé chvilce propadne beznaději a počne bědovat, naříkat, štkát a úpět nad svým hrozným údělem, ó jaký strašný a nespravedlivý ten život je! Jen klacky pod nohy a oči pro pláč. (Nevybavuji si, kdy naposledy jsem v pohádce zažila obdobnou obrácenou optiku). A malá Žicharka? Ta s opatrovníky chvilku mlčky a nezúčastněně přihlíží liščímu žalu, aby to trapné ticho přerušila bezstarostným jásotem hurá na koláčky. Ohromně bezcitné a kruté, právě jako život sám. Ponaučení? Ani tyran to nemá v životě jednoduché, ba naopak, potrava má rychlé běhy a v pohádkách vás obvykle líčí jako ta ošklivá nenasytná stvoření (jen proto, že vám Bůh nadělil do vínku masožravost a podmínil přežití vražděním a přežití pojistil pudem sebezáchovy...). Animace zpočátku koukatelná a nakonec konstatuji i líbivá. ()
Galéria (20)
Reklama