Neporaziteľný

Navzdory marketingu se příliš nejedná o klasický akčně pojatý sportovní snímek, i když samotná premisa vychází z toho nejznámějšího žánrového schématu o outsiderovi, jenž po náročném tréninku (ve kterém nechybí ani běh v dešti do schodů) přebírá zasloužený pohár. Ta je však v Neporazitelných rozmělněna mezi ohromnými nánosy nezajímavého dramatu, jemuž vévodí bláznivá spolubydlící a její „roztomile“ přidrzlá dcera. (03.05.2015)

Hodně povedené spojení humoru, akčně-sportovního napětí a (sociálního) dramatu, přičemž žádná z těchto věcí nezastiňuje ostatní a všechny fungují stejně dobře. K tomu sympatické postavy, dobré obsazení a absence nudných a nezáživných částí. Až mě začíná štvát, jak mě poslední dobou až k slzám dojímá každý třetí film. (25.09.2015)

Po příběhové stránce nejsou Neporazitelní ničím oslnivým, servírují nám něco, co jsme již v různých derivátech viděli, ovšem to není na škodu. Prvky silnějšího dramatu vždy dodávají sportovním filmům šmrnc a není tomu jinak ani v tomto případě. Co však potěší nejvíce, je ztvárnění zápasů a tréninkové sekvence, na které se velmi dobře kouká a to, že k nim hraje krásná Simonova a Garfunkelova píseň The Sound of Silence (i v instrumentální podobě), to už je jen ta pomyslná třešnička na dortu. (11.12.2015)

Zhliadnutá tzv. "pracovná verzia", kde nebola ešte použitá pre film zložená pôvodná hudba, ale namiesto nej boli použité náhradné skladby. A možno práve aj vďaka nim ma to celé veľmi chytilo, kedže sa použili známe staré, poväčšinou americké skladby (a tak som si miestami pripadal, ako keby som po hudobnej stránke pozeral napr. Forresta Gumpa), ktoré výrazne podkreslovali výsledný dojem jednotlivých (nielen) bojových sekvencií. Vidieť bojovú koláž v ringu zápasiacich protivníkov na pozadí skladby Mindheist z Nolanovho Inception, alebo tréningovú, predzápasovú montáž za zvukov Sound of Silence od Simon and Garfunkel bol silný adrenalinový zážitok. Tak ma napadlo, že tento spôsob hudobného podfarbenia akčých filmov z Ázie by sa mohol uplatniť aj v ďalších projektoch, kedže vo výsledku to filmu neubližuje, práve naopak, obzvlášťnuje. Príbeh samotný je potom aj vďaka dobre zvoleným predstaviteľom (či už charakterovo, ale hlavne aj fyzicky) variáciou na dejové zákutia od Rockyho až po nedávneho Warriora. Nič objavné, ovšem spoľahlivo fungujúce. Bojová choreografia slušná, hlavne v prevedení Andyho On-a. (19.05.2013)

Jakmile je jednou Ťaman v kleci, nevyšroubuje jej odtamtud ani Yan Tlesk-Acch! Třicetikiloví zabijáci v této fantasy ukazují, že jsou schopni v pohodě vyhrát i mezinárodně obsazený turnaj v Mixéru Mentálních Analfabetů, v němž by jim kterékoliv z těch devadesátikilových pokérovaných indoevropských hovad, ze kterých vyzařuje nespoutaná inteligence skoro stejně jako z dobrotivě moudrého obličeje hokejisty Ovečkina, orvalo na zemi všechny bambusové výhonky dříve, než by vůbec stačili zjistit, že nemají čím zaklepat o tatami. Ale to není zdaleka vše. Těch zápasů ligy Mimořádně Mozkově Atrofovaných je ve filmu poskrovnu, zbytek přemrštěné stopáže je kantonská snaha o šikmookého Rock-y-ho V. na pomerančích a se smaženými nudlemi, při kterém místo Tygřích očí vyhrává nějakou čínskou barovou zpěvačkou monstrózně zpotvořený Zvuk ticha, za který určitě nezaplatili tantiemy. Vše zalité tunou toxického patosu ze Žluté řeky, a tak si nakonec náš vychrtlý obstarožní rýžožrout vyboxuje nejen prestiž ve stádě makaků, ale také opatrovnictví nad šikmookou nesympatickou žačkou s prořízlou držkou, jejíž matce z toho fracka hráblo. No, nejedna čínská hospodyňka se u toho dozajista píchne dojetím do prstu při vyšívání pruhů na originál exportní teplákovce Adddidddas. ** (04.06.2014)