Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaký by byl osud novorozeněte v klášterním sirotčinci? Štěstí přišlo s bezdětnými manželi, do jejichž života vnesla malá Klárka světlo. Dvoudílný televizní film, který může přinést trochu světla i do vašich životů... Klárka byla nechtěné dítě, proto ji vlastní matka hned po narození odložila do sirotčince. Manželé Orensteinovi naopak po vlastním dítěti toužili marně a když už přestali doufat, rozhodli se pro adopci. Jen shodou náhod se bezdětní manželé setkali s odloženým dítětem v klášterním sirotčinci, a tak se Klárka ocitla v rodině dobře situovaného úspěšného advokáta, která ji zahrnula láskyplnou rodičovskou péčí a jejímuž životu dalo děťátko v povijanu smysl. Klárka neznala význam slov adoptivní rodina a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, jako Židovku, hlavně proto, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Chtěli, aby byla šťastná a aby ji nikdy znovu nepotkal tragický osud odloženého dítěte. Netušili, co všechno se změní po nástupu fanatického vůdce k moci v sousedním Německu a jeho expanzi do dalších zemí Evropy. Protižidovská opatření platila pro všechny bez výjimky a jejich důsledky pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance, jak to zařídit, byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky nebo se vrátit ke své biologické matce, křesťance. Musí to být ale co nejdříve. Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova... Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Svoboda skvělou maďarskou herečku Agi Gubikovou, vynikající Martu Vančurovou a stejně přesvědčivého Petra Štěpána. V hlavní dětské roli diváky dojme mladinká Sabina Rojková a také Vincent Navrátil jako její kamarád Herbert. (Česká televize)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (69)

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Detaily, detaily, detaily. 1) Detaily ukazují, jak lze úspornými prostředky dosáhnout silného efektu. Scéna odbavování Židů na nádraží před odjezdem do Terezína nebo například scéna na úřadě, kam si otec přichází pro cestovní pas, jsou velmi působivé doklady této schopnosti 69letého spoluscénáristy a režiséra Jiřího Svobody zapůsobit. Režisér si troufl i na scény z Terezína a z Osvětimi a dopadlo to překvapivě dobře. Jakou parádu pořídíte s jedním vlčákem a několika vagóny..._____ 2) Na druhé straně vykazuje dílo i zápory. Komentátor pytlik...** výstižně zaznamenává čítankově černobílé pojetí národností. Orensteinovi jsou takoví Mirkové Dušínové, všichni bez vyjímky. I ostatní Židé jsou ze stejné škatulky. Trochu to ubírá na přesvědčivosti děje. Rovněž Klára s infantilními reakcemi nepůsobí příliš sympaticky, spíš jako pokus o citové vydírání._____ 3) Zatímco křišťálové pohádkové Dobro je individualizované v postavách obětí, žádné individuální projevy nenávisti či Zla nejsou patrné, zlý je systém, ne jeho vykonavatelé._____ 4) Většinu dalších výhrad, jak se o nich zmiňují komentátoři, považuji za lichou nebo nepodstatnou._____ 5) Oceňuji herecké výkony. Dokonce i herci, které jinak moc nemusím - 66letá Marta Vančurová (babička) nebo 40letý Petr Štěpán (otec) tu hrají velmi přesvědčivě. A slaďoučký 17letý Vincent Navrátil (Klárčin kamarád Herbert) byl taková třešinka na dortu. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Po Pianistovi, Schindlerovu seznamu, Chlapci v pruhovaném pyžamu ... je velká odvaha natočit v dnešní době film o židovké rodině, transportu, ghetu. Natočit ho navíc tak, aby přinesl něco nového. Tomáši Töpferovi se to kupodivu podařilo. Velkou předností, ale i slabinou je vlastní scénář. Je pár věcí, které by se daly vytknout, ale zaměřím se zcela vědomně na přednosti. Snímek má to, co se v jiných živovských filmech nevidí a to je atmosféra židovské rodiny. Obřady, zpěvy, tradice, soudržnost židovské obce, to všechno tu díky prvnímu dílu máme. V druhém dílu zazní podstatná část opery Brundibár, oba díly jsou prokládány židovskými zpěvy. Velkou předností příběhu je téma získaného židovství. Adoptovaná holčička se stává židovkou díky své rodině. To pouto je natolik silné, že odmítne záchranu - poprvé, když má odjet s příbuznými, ale nechce opustit rodiče, podruhé v Terezíně ze stejného důvodu. Přesto jako jediná z rodiny je zachráněna. Protažení do současnosti je silnější než u Schindlerova seznamu. Přiznávám se, že mne v poslední době Tomáš Töpfer podruhé příjemně překvapil - poprvé v Čapkových kapsách v roli lékaře a jako režisér a scénárista u tohoto filmu. A příjemně překvapena jsem vždy ráda! ()

Reklama

Karlas 

všetky recenzie používateľa

Klasická pohádka O červené pančošce, kterou křesťanská západní společnost skládá, po sto padesáté, pokání za vinu druhé světové války. Proč je jedním z tvůrců i Tomáš Töpfer, to nemusíme zdůrazňovat. Téma budující na populárním sloganu "My nikdy nezapomeneme", asi dokáže zaujmout vždy. Tak si zase nabacejme na zadeček a sedněme si k televizi. ()

hous.enka 

všetky recenzie používateľa

Nebýt druhého dílu, hodnotila bych mnohem ( konkrétně o dvě hvězdy) výše, protože první část byla kompaktní a měla nějakou výpovědní hodnotu sama o sobě. Druhá část mě svým Brundibárem, velkými časovými skoky a zejména nelogickými kroky (chování matky po příjezdu - to opravdu myslí vážně?) zkrátka nepřesvědčila. A tak mi po tomhle filmu zní v hlavě pořád jen ten vtip, kdo že může za druhou světovou válku... Židi a cyklisti. Jestli je to dost, to ať si přeberou autoři. Natočit film o Židech a terezínském ghettu není jen o tom, že to celé převedeme do vizuálu, ale musí to mít i nějakou myšlenku a držet pohromadě jako celek. A to Poslední cyklista nemá, ač ty úplně poslední scény se snaží dokázat opak. Ne, je to příliš silně našroubované na celý příběh, a to se mi nelíbí. Od podobných filmů čekám, že mě donutí přemýšlet, a ne že mi ukáží i život za kamerou. ()

Hennes 

všetky recenzie používateľa

Silný a emotivní příběh je zde trochu filmařsky pohřben. Natahování a dost času jsou někdy vhodné před pointou, ale tohle není Agatha Christie. Druhá světová válka a její dopad už mají snad všechna možná zpracování a nechci tento snímek zase jenom kritizovat, celkový dojem zůstal lehce nad průměrem. ()

Galéria (50)

Zaujímavosti (7)

  • Snímek je pojmenovaný podle kabaretu, který se hrál na půdě terezínského ghetta. (agass)
  • Ačkoli se děj filmu odehrává v Praze, filmování probíhalo v Liberci. Štáb se podíval například na libereckém nádraží nebo do Masarykovi ulice, které se natáčely záběry, odehrávající se před vilou. Dále se filmovalo v Teplicích, v Klášteře Osek, na rozhledně Proseč, v Terezíně v koncetračním táboře a na nádraží v Respenavě. (karda1)

Súvisiace novinky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

21.04.2014

Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (viac)

Reklama

Reklama