Symfónia strachu

Ze začátku je to opravdu vynikající napětí, a ta hudba, to byla opravdu radost. Jakým způsobem dokázali tvůrci udržet napětí na každé notě, nejspíš díky úžasnému herci, jakým je Elijah Wood. Nicméně, ten konec mne dost zklamal a docela rušivé pro mne byl i způsob, jakým byly odfláknuté scény okolo koncertní síně, včetně vražd. (27.01.2016)

Mysteriózní drama s prvky thrilleru - to zase není tak divné, ale zasazení do kulis divadla, kde se odehrává koncert na piano, to už je jiná. Ve snímku jde především o to, zahrát skladbu, která je ne-zahratelná a u toho se pokusit rozluštit záhadu, zachránit manželku a všechno přežít. Co dodat, nečekaně dobrý film, ve kterém se toho sice moc nenamluví, ale i tak je to parádní koukání o kterém bych moc nechtěl vyzrazovat. Stopáž celému filmu svědčí stejně jako Elijah Wood v hlavní roli a já se hodně bavil. Palec nahoru. (18.02.2014)

„Nezklam mě, Tome.“ - „Nezklamu svoje publikum.“ Film, kterým se Grand Piano opravdu hodně inspiroval, tedy Telefonní budku, mám moc rád. Byl jsem proto zvědav, jak se s tím její „hudební remake“ popasuje. Dlouhou dobu mě film bavil opravdu moc. Nadchly mě už úvodní titulky, ty (ne)šťastné náhody mi nepřišly nijak přes čáru, neměl jsem je problém přijmout, napětí a gradování scén fungovalo na jedničku, hudba spolu se střihem dávaly snímku dostatečné tempo a šťávu, Elijah byl jako vystresovaný klavírista maximálně uvěřitelný, Cusackův hlas zase zněl správně „padoušsky“. Moje nadšení však směrem ke konci šlo strmě dolů. Nechci spoilerovat, takže napíšu jen to, že od chvíle, kdy přišlo „pěvecké překvapení“, šel film pomalu ale jistě do háje (nebo možná spíš rychle). Tom byl ve svých „výkonech“ náhle směšný, neuvěřitelný a jeho soupeř zas začal dělat jednu chybu za druhou. Přetažené scény se kupily, úplný závěr to vše (bohužel) jen podtrhl. Rád bych dal 4*, ale kvůli hloupému konci to bude pouze lepší průměr. (15.02.2017)

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. (02.05.2014)

Pódiová budka aneb Frodo Pytlík hraje o život. Rychle odsýpající klavírní thriller, ve kterém má hlavní hrdina za úkol zahrát nezahratelnou skladbu a zachránit tím život nejen sobě, ale i své milované. A samozřejmě je tu ještě nějaké to mystérium navíc. Výborná hudba, dobrý námět a ucházející Wood. Nic víc jsem ani nechtěl. 80% (10.12.2014)