Symfónia strachu

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. (02.05.2014)

,,ZAHRAJ ŠPATNĚ JEDINOU NOTU A ZEMŘEŠ!“… /// Koncert vážný hudby jako thrillerová záležitost (ne vole, nehrajou falešně…). Klavírista s tečkou od vodstřelovačky na těle, hlas ze sluchátek určující rytmus (nejen příběhu), akční koncertní kamera… – k neuvěření, jaká se z toho dá vymáčknout atmosféra. Z jednoduchý záležitosti upletenej bič. Stopáž 80 minut snad nezabije ani alergiky na piano se smyčcem. Bavil jsem se, ale tady asi opakování nebude matkou moudrosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) K filmům si vždycky pouštím klavírní koncerty. 2.) Jsem spíš na ty komorní záležitosti. 3.) Thx za titule ,,krasnyprinc90“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (28.02.2014)

Damien Chazelle scénárista tohoto snímku má mojí plnou pozornost. Prakticky veškeré filmy, ve kterých je zainteresovaný ať už režijí, či slovem jsou výjímečné, právě kvůli impozantní hudbě, která se odehrává vždy na pozadí jeho dramat. Jinak tomu není ani v tomto filmu. Celý film je velice gradační, Elijah Wood je je skvělý a jeho hra na klavír, snadno uvěřitelná. Trošku mě zamrzelo rozuzlení celého filmu, které bylo na můj vkus a vůbec excelentnost filmu až příliš fádní, zbytečně akční a vesměs obyčejné. Každopádně velice příjemný a koukatelný film ve stylu Telefonní budky (14.01.2017)

Námět na krátkometrážní film zoufale natažený na 90 minut (úvodní titulky - 4 minuty, závěrečné, velmi pomalé titulky - 12 minut (!), dalších 20 minut trvá, než se vůbec začne něco dít). I když jsou ve filmu dobré momenty, herci jsou nevýrazní, tempo uspávací a zápletka působí spíš jako parodie. Hlavní hrdina je tak fenomenální pianista, že zvládne jednou rukou hrát složitou skladbu a druhou rukou SMSkovat. Ze stropu spadne na jeviště tělo a několik stovek diváků a muzikantů uteče ze sálu, jako kdyby hořelo. Na Telefonní budku to nemá ani náhodou. Kritici Variety se teď moc nevytáhli a jsem rád, že jsem to viděl už před Varama a uvolnil jsem si tak místo pro nějaký lepší film. _____Elijah Wood ale hraje na klavír velmi přesvědčivě, zajímalo by mě, zda je to trik. (22.06.2014)

Ze začátku je to opravdu vynikající napětí, a ta hudba, to byla opravdu radost. Jakým způsobem dokázali tvůrci udržet napětí na každé notě, nejspíš díky úžasnému herci, jakým je Elijah Wood. Nicméně, ten konec mne dost zklamal a docela rušivé pro mne byl i způsob, jakým byly odfláknuté scény okolo koncertní síně, včetně vražd. (27.01.2016)