Pyramída boha Slnka

Poklad Aztéků musel mít pokračování, na jeden film by to bylo příliš objemné a dlouhé. Osobně si myslím, že pokračování je o něco svižnější, než díl předchozí. Idealistický pohled na oprávněný boj mexického vojska proti vnějším kolonizátorům je příhodně podkreslen tou spoustou charismatických padouchů. Nejdůležitější postavou je samozřejmě opět diplomat, špeh a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který stojí na té správné straně a neohroženě se staví proti veškeré špatnosti. Největší předností filmu jsou padouši. Hamižní, nenasytní, lstiví, úskoční a ješitní. Podle situace uzavírají partnerství, vzájemně se zrazují a odpravují. A ten přeživší zbytek postihne spravedlivý trest. Je tu zhrzený a zrádný mexický hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray), který touží především po bájném pokladu. Je zde talentovaná intrikánka Josefa Cortejo (šarmantní Michèle Girardon), která s rozkoší využívá své ženské zbraně k získání všeho, po čem touží. Je zde chlípný a vyhnaný kapitán mexické armády Lazaro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), lačně natahující své zvrácené ruce po každém ženském klíně. Je zde prohnaný a prodejný Josefin otec Pablo Cortejo (Antun Nalis). A také ponížený a uražený náčelník Čičimeků Černý jelen (Milivoj Popović). Ženský půvab přináší také unesená dcera správce hraběcího majetku Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a hloupoučce naivní aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně stojí německý obchodní cestující a odhodlaný strašpytel Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter), doktorův přítel a dobrodruh Frank Wilson (Kelo Henderson), aztécký hrdina a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo) a správce hraběcího majetku Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen). Z dalších postav stojí ještě za zmínku francouzský představitel moci a maršál Bazaine (Jean-Roger Caussimon) a přísný strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). Mexiko je stále zajímavá země. Je plná tajemství, překvapení, slunečního svitu, dobrodružství i nebezpečí. Mexiko se může najít v Jugoslávii. K nenáročnému odreagování je to příhodný film. A dobro vítězí nad zlem. (13.01.2016)

Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. (27.09.2010)

Za tento film by se nemusel stydět ani Ed Wood (pro mladší - Uwe Boll:-)). Dialogy i situace vypadaly jako z Venezuelské telenovely, Lex Barker nebyl hlavní postavou (polovinu svého výstupu na začátku proležel a ostatní se o něj prali), hvězdičku dávám za Barraye, který aspoň vypadal celkem sympaticky (ikdyž se tak nechoval). Slabota. (24.05.2011)

Rozhodně napínavější a akčnější než první díl mexické série. Na jedné straně ušlechtilost a dobro: Dr. Sternau, poručík Potoka, Frank alias Hřmící šíp, civilizovaní Aztékové, trotl prodávající kukačkové hodiny (všichni hájí zájmy Benita Juareze), na straně druhé jasné zlo: kapitán Verdoja, promiskuitní Josefa a její otec, šlechtic Alfonso, proradní a krutí Čičimékové vedení Černým jelenem, maršál Bazain (všichni lačnící po zlatě, skoro všichni prokazatelně na straně Habsburka Maxmiliána, což rozhodně nebyla historicky postava zlá). Obě strany proti sobě tvrdě a nesmiřitelně bojují, záporáci se nakonec vraždí i sami navzájem a do toho nám hraje monumentální hudba. Mexická série je horší než série orientální, ale výrazně lepší než poslední dva filmy se Surehandem. Apropos Gerard Barray při natáčení mexické série našel tu pravou: Španělku, která hraje naivní Karju, si vzal za ženu. 80 % (24.01.2007)

Lex Barker tu má takové větší cameo, v celém filmu je tak čtvrt hodiny, povětšinou sleduje s bezvýrazným obličejem všechen ten shon okolo sebe a do děje skoro nezasahuje. Skoro... On je vlasně dr. Sternau největší zločinec ve filmu, protože díky jeho sluníčkovému pseudohumanismu jedna ctnostná dívka příjde o otce a je vyvražděna celá usedlost. Zločinec si zasluhuje řádný soud, jak vznešené, ale kolik mexických chudáků kvůli tomu přijde o život, to už je vedlejší. Já vím, je to pohled dospělého, ale nějak si už dnes nemyslím, že Karl May je vhodný jako výchovná pomůcka. (04.10.2016)