Ako dostať otecka do polepšovne

Tomáš Holý se pro mne v dětství stal takovou modlou ke které jsem vzhlížel s obdivem a neskrývanou závistí. To vše jen proto, že jsem mu záviděl všechny ty dobrodružství, dědečky, prázdniny a to co já jsem jako dítě neměl. Jak dostat tatínka do polepšovny, je jako volné pokračování určitě povedenější a to nejenom zásluhou tria Preissová, Němec, Holý, ale proto, že celkový dojem filmu je pro mne takový svěžejší, zábavnější a rozhodně se připojuji k tvrzení některých lidí, kteří si tuto komedii umí představit jako vítěze ankety Komedie století :o) (02.12.2014)

Pro tuhle rodinnou komedii mám slabost od dětství, Tomáš Holý je úžasný přírodní úkaz, Janinka Preissová je krásná žena a skvělá herečka, František Němec má ohromné charisma a podmanivý hlas, no a Josef Karlík jako svérázný dědeček báječný.. Milá a vtipná záležitost, která je mým filmovým zlepšovačem nálady a řadím ji mezi své nejoblíbenější.. (08.05.2022)

Dejte mi pevný bod a já pohnu vesmírem. Dejte mi Tomáše Holého a já pohnu skálou a bránicí. Jeden z našich nejmilejších rodinných filmů, chrabrý horolezec František Němec, děda Josef Karlík, ironická Jana Preissová, éterická baletka ,co má "páru jako lokomotiva", a tři chlapy v chalupě a černé selátko. "Co to je? To je Pepa" :) Spolu s prvním dílem a jedním českým dětským muzikálem jednoznačně nejlepší Holého filmy. Evokuje čas věčně odřených kolen, klukovských rošťáren, těžko vybrat mezi scénami nákupů, Popelky v cukru, dědy vodníka, Máni, lezením a padaním tu nejlepší. Láska přenáší hory, Tomáš Holý přenáší přes Prachovské skály legraci, která ani trochu nekoroduje. A s postupem času jsem objevila, že je to jeden z mála českých snímků, který svým pingpongovým humorem místy načichl atmosférou staré dobré americké screwball-comedy. Přestřelky mezi Lubošem a Annou, do nichž přilévá olej Vašek, děda i hasiči, nemají slepých nábojů. (06.05.2007)

Od bolavého velrybího chrupu do nápravného zařízení aneb Vašek, Anna a Luboš znovu v nasazení, tentokrát v opačném ročním období a v doprovodu trhlého dědečka, psa, čuníka a dalších rozličných vesnických charakterů (viz Luděk Sobota a Petr Nárožný). Toto pokračování je akčnější, odvážnější a dost možná i trhlejší, takže ani omylem nezůstává ve stínu svého předchůdce. (30.07.2019)

Kdysi jsem měla raději prázdninové vyprávění o tatínkovi, směřujícím rovnou cestou do polešovny, nežli příběh o bolavé velrybí stoličce ("Jak vytrhnout velrybě stoličku" z roku 1977). Nicméně s odstupem mnoha a mnoha let musím konstatovat, že první ze snímků o malém Vaškovi a jeho rodičích představuje nefalšovaný a dokonale vybalancovaný mix lehkovážné komedie a opravdového dramatu, zatímco jeho pokračování místy až zbytečně šaškuje a jeho komika už není tak bezprostřední a bezelstná. Taky trochu zamrzí, že rodinný čtyřnohý přítel Beník je odsunutý ne na vedlejší, ale přímo na slepou kolej - v podstatě se o něj nikdo nezajímá, takže se dějem jen tak občas nezávazně mihne - jako jedna z mnoha rekvizit ... aniž by v něm zanechal nějakou svébytnou psí stopu. (14.07.2021)