Bažanti

I když jsem těch bažantích filmů viděl docela hodně, tak ten úplně první film ze série se ke mně dostal překvapivě až teď. Komedie se nese ve stejnym duchu jako všechny ostatní bažantí filmy. Jeden gag střídá druhej a jejich kvalita se pohybuje od výbornejch přes průměrný až po vyloženě trapný. Hodnotim to průměrnejma 3 hvězdama. Jinak nejzábavnější postava ze všech je ten plešatej seržant. Škoda, že se objeví na scéně až někdy v půlce filmu. (30.12.2012)

Tady to ještě není ono. Ve filmu je spousta hluchých míst, sem tam je sice slušná nebo velmi vtipná scéna, jednou dokonce naprosto geniálně vtipná scéna, ale ve výsledku jde o průměrnou komedie tolik typickou pro francouzskou filmografii. Některá pokračování jsou lepší, hlavně Bažanti jdou do boje vychází ve srovnání s tímto filmem rozhodně vítězně. (30.07.2018)

Vycepovat z partičky svobodně smýšlejících individuí, kterým význam slova vojna evidentně nikdo nevysvětlil, skutečné muže pregnantně vykonávající stupidní rozkazy bude pěkný oříšek. Svěřme tedy tyto chlapce do láskyplné péče zkušeného seržanta Belleca, jehož řvoucí snaživost je sice nekonečná, ale výsledky jeho práce nabízejí pouze řádně infantilní zábavu. Té jsem samozřejmě příznivě nakloněn. (29.11.2008)

Francouzi uměli točit komedie z vojenského prostředí. A tahle kromě toho že je inteligentní, tak je zároveň velice crazy. Prvních 35 minut je sled nejrůznějších střeštěných skečů ucházející se kapely pod sluncem Les Charlots a pak už následuje to hlavní, vojna v podání pěti bohémských rebelantů. [5463. hodnocení, 134. komentář, 78%] (19.03.2019)

Skoro bych dal jen dvě hvězdy, jaksi za trest. První z jejich filmů a dle mne nejslabší z těch, co s nimi natočil Claude Zidi (ty nezidiovské jsem neviděl). Les Charlots vznikli jako kapela a hlavně mimo Francii je proslavily až filmy, ve kterých hráli. Na francouzské Wikipedii se dokonce dozvíme, že jsou jednou ze dvou francouzských kapel, které předskakovaly Rolling Stones. Prvních skoro 40 min. (tedy téměř půlku filmu) se díváme na jejich snahu hrát s kapelou a zvítězit v jisté regionální hudební soutěži. Nemají peníze na nástroje a tak jako později ve Velkém bazaru se snaží si vydělat (prací :), což se jim klasicky nedaří. Později je Zidi již neobsazoval do rolí hudebníků a postačilo, že dělali ke svým filmům hudbu. Vtipná je pasáž ze soutěže, kdy máme možnost podívat se na několik dalších kapel a styl, co se tehdy hrál. Zajímavé je sledovat, co se nosilo, některé modely jsou pekelné. Po těch 40 minutách se konečně dostáváme do armády, když je na jedné louce dostihne vojenský kurýr s povolávákem na večer téhož dne (docela krátká doba, ale to je u takového filmu celkem jedno, jen mám dojem, že se jejich vojenská služba do té doby ve filmu vůbec neřešila). V armádě začíná být veseleji, především díky plukovníkovi a skvělému seržantovi (Jacques Seiler), který hraje také v Bažantech jdoucích do boje. Fantastické jsou manévry, kde plukovník s důstojníkem od jiné jednotky hrají proti sobě jakoby deskovou hru s figurkami na plánu vojenského prostoru a dle toho, jak figurami táhnou, musejí vojáci a technika pobíhat sem a tam. Tento film je více než u dalších sledem gagů, pospojovaných jakýmsi dějem, až na to, že zde je to dosti patrné, chatrné. Ale stejně je mám moc rád! (26.06.2012)