Fízli!

Dúfal som v nejakú vydarenú policajnú satiru, no bohužiaľ toto bolo niečo úplne iné. Bolo to tak absurdné, až to bolo miestami dosť dobré. Niektoré scény a hlášky naozaj nemali chybu a vyvolali ten dojem komédie v akú som tajne dúfal. Ale bohužiaľ, väčšina filmu bola hrozne ale naozaj hrozne odveci, čo napokon vyznievalo skôr trápne ako vtipne. Takto to dopadne, keď sa niekto snaží o to, aby film bol nonstop komédia. Pointu to síce malo, no tých absurdít tam bolo predsa len na môj vkus až príliš. Za mňa 2,5*. (05.07.2014)

Musím tomu určitě přiznat že v záplavě šablon se jedná o svéráz jako prase. Cajti kouří trávu, dílujou drogy, skládají disco hudbu, půlka je homo a druhá píchá ve službě, střílí po sousedech, chtějí čučet ženským na kozy na ulici a mávají při tom bouchačkou.... Prostě takové fízly jen tak někde nenajdete. Nejvíce mě pobavila scéna kdy jde jednooký policajt s polomrtvým chlápkem za hudebním producentem (Kurt Fuller). 60% (17.08.2015)

Film pro všechny ty lidi, kteří potřebují slyšet hudbu, aby se zbavili bolesti. Film pro lidi, kteří kupují trávu jedině v potkanech. Film pro lidi, kteří ví, že fízlové jsou prostě hazjlové. Dupieuxova verze struktury "Pulp Fiction" z pohledu policistů z ještě černějším a ješté trapnějším humorem. Ne tak silné jako Realité, přesto skvěle koukatelné (i když občas to ztratí trochu tempo). Nakonec i film o hudbě a Mr. Oizově zkušenosti s hudebním průmyslem. Všichni jsou v hazjlu a když dojdou i ty potkani, máte už fakt problém. Jsme v pekle a jsou kolem nás neviditelný plameny. O čem tu recenzi napsat? O čem tu recenzi NAPSAT!? Každopádně tohle je film do klubu, ale jen pro chlapy. Žádný ženský v tom klubu nebudou. Jen chlapy. Totálně. (17.01.2021)

Tak je to potvrzené - řadím se k otrlým divákům - ne, že bych o tom měla až do dneška tušení. Ale něco na tom Dupieuxovi je... Mám takový zvyk - pravidlo třikrát a dost, kdy až masochisticky trvám na šanci pro jednoho tvůrce, než ho přihodím na svou černou listinu (takovým nešťastníkem se naposledy stal Carlos Saura). A Wrong Cops měl být právě tím filmem, který Dupieuxův ortel podepíše - leč nestalo se - naopak, došlo k přehodnocení snímku minulého, ještě z dob mé nezralé otrlosti, či otrlé nezralosti? - jak jen chcete. Ale teď už mám jasno, ten chlap dokáže urazit takovým způsobem, že ho nelze ani zažalovat! Ba ani se na něj zlobit - jen si dát RELAX a nechat se vést. No ano, ještě hudba... přesto, že jsem nikdy neslyšela takhle hroznou věc, právě ona má velký podíl na mém nekorektně zábavném večeru :-) (12.03.2015)

Wrong cops na prvý pohľad vyzerá, ako presne ten typ filmu, ktorý si nepustím ani omylom, ale Quentin Dupieux je zaujímavý človek a tak len kvôli nemu som tomuto filmu predsa len skúsil dať šancu a urobil som dobre. O nejakej plnohodnotnej zápletke sa tu úplne hovoriť nedá, cítiť z toho nízky rozpočet a ten humor je skutočne skôr taký jednoduchší a vulgárnejší, ale práve to netradičné režisérovo prevedenie z toho robí pomerne originálnu a nadštandardnú zábavu. Prakticky všetky postavy, možno až na jednu, dve výnimky sú úplne nesympatické a pôsobia až tak slizko úchylne, takže fandiť sa im dá len s určitou dávkou sebazaprenia, ale aj tak mi táto partička svojou rozmanitosťou sadla, vzťahy medzi nimi fungujú a bavil som sa na nich, pričom poteší aj pár známych tvárí, či už Ray Wise alebo Eric Robets, ktorí ale majú len minimum priestoru, no hlavne Marilyn Manson, ktorého som tu takmer ani nespoznal. A rozhodne veľkým plusom je samotná hudba a spôsob, akou slúži filmu, keďže tu sa nejedná len o jednotlivé skladby z priebehu filmu, ktoré sú ale inak tiež slušné a filmu to dodáva netradičný štýl, ale aj plnia úlohu v deji, postavy ich sami hodnotia, alebo dokonca aj rovno tvoria. Humor sám o sebe by nebol práve najvtipnejší, ale práve pri tomto prevedení mi aj tento jednoduchší štýl sadol a miestami som sa bavil výborne. A po stránke réžie a technickej stránky som mimoriadne spokojný, síce rozpočet určite nebol najväčší a aj tie lokácie a vizuál sú skôr také lacnejšie, ale vynahradzuje to všetko ostatné, či už netradičné uhly kamery, celková bizardnosť a neopakovateľná atmosféra. Takže Quentin Dupieux ma ani v najmenšom nesklamal, aj z takejto témy urobil nezabudnuteľnú záležitosť a som zvedavý na jeho ďalšiu tvorbu. 75% (21.02.2016)