Čierny panter

Nuda k nepřežití. Zapomněl jsem, jak unylé byly vlastně MCU originy první fáze - Panter je jejich ozvěnou svou mechanickou čitelností (plus divadelní načasovaností scénáře). A dokonce zatím nejvíc ze všech Marvel filmů tomu chybí i náznak rukopisu. A když se budeme bavit o přesahu, tak je to film o bílém světě (Wakanda je paralelní víc než k jakékoliv zemi k USA), mluvící k bílému publiku (check your privilege) řešící bílé otázky (přijímání uprchlíků, pozici privilegované kultury) - černo je tu jen na povrchu, skoro jako by to bylo připsáno na poslední chvíli, a za vším tím afričaněním nevidím sebemenší snahu reflektovat realitu - naopak se jí co nejvíc vzdálit. Vykreslení Wakandy a interakce postav nejsou reflexí černochů, ale opět jen bělochů jakoby překrytích exotickou barvou (viz už zmíněné nesmyslné uchovávání kmenových tradic u takto vyspělého národa, které je očividně jen copypastou, ne budováním funkčního světa). Další věc je, že vypjatě se vyhýbat klišé není totéž jako něco aktivně tvořit. V důsledku by Black Panther nemohl být vanilkovější, což ale nepočítám do hodnocení, jen podotýkám na okraj. Mně prostě jen vadí, že to je klišé nuda - nějakým řečem o progresivitě a odvaze se fakt z vysoka směju. (13.02.2018)

Není to určitě nejlepší marvelovka a velkou roli v hypeu sehrává politická rovina, která mi btw přijde úplně v pohodě, jako když vám černý kluk z Ghetta vypráví pohádku, kterou slýchal od dětství. T'Challa je na poměry MCU podivuhodně pokorná postava, Tony Stark zbavený neřestí a infikovaný směsicí Shakespeara a Lvího krále. Je to kouzelně naivní a osvěžující, protože na rozdíl od dalších marvelovek se Panther skutečně věnuje figurám a třeba padouch v podání charismatického Jordana je tu prokreslený lépe než většina jeho konkurentů. Black Panther zase zmenšuje MCU svět a oklešťuje ho o kosmický rozměr. Řeší vlastně jen velmi povědomé a aktuální problémy a v důsledku proto vyznívá jako o to větší pohádka a eskapismus. Coogler svým způsobem uzavřel svou black trilogy, která vytváří postavy černých světců. Ve Fruitvale byla jeho snaha podkopávaná sociálním realismem, v Creedovi spoustou klišé, Panther při všech problémech s tempem a trikovou stránkou vyznívá jako jeho nejpřesvědčivější film. Škoda, že nedisponuje trochu ostřejším střihem a nabušenějším využitím hip hopového soundtracku. Jinak je tenhle čítankový afrofuturismus fakt velice příjemný společník. Film, který věří v lepší svět a v to, že superhrdina je někdy ten, kdo prostě něco nezištně udělá pro komunitu. Politická korektnost? Já říkám common sense. (13.02.2018)

Po tom co jsem dneska viděl druhýho Black Panthera jsem navšívil Disney plus a šlehnul si jedničku. Tady musím říct, že se jedná o čistokrevnou zábavu, která není špatně natočená a vizuálně je dobře promakaná, některé fight chorea luxusní, ale že by to mělo cokoli navíc, kvůli čemu bych se k filmu někdy v budoucnu vrátil to opravdu ne. (09.11.2022)

Black Panther mě překvapil. Bál jsem se, že to bude ušmudlaný hybrid avengerovské pestrobarevnosti a povinné etnické přednášky pro širší (dvoumiliardové) publikum, ale nakonec je z toho jeden z nejvydařenějších MCU zářezů. Příběh šlape jako lehce oděné společnice, divák je promyšleně seznamován s novým světem a jeho možnostmi, balanc mezi vážným přístupem a chvilkovým odlehčením funguje perfektně a především je tu skvělý a rozumně motivovaný záporák, jehož postupné zapojení do hry, kdy se dostane ke slovu na úkor dosavadního grázla numero uno, nemá chybu a v rámci marvelu ani obdoby. Dvě hodiny utekly jako voda a jestli se mi něco nelíbilo (jakože jo), jsou to spíše maličkosti - konkrétně jen pár dějových nedotažeností (těžké zjednodušení dopadení Ulysse, který přitom unikal asi 30 let; nevěrohodný psychický přerod W'Kabi; průhlednost děje navzdory narativu opřenému o vysvětlující flashbacky). Jinak ale těžká blockbusterová kvalitka s pár vtipnými odkazy na Jamese Bonda, dobrými herci (hlavně Serkis, Jordan a opět zábavný vedlejšák Freeman), přehlednou akcí často v dlouhých záběrech a sympatickým scénářem, který nepodává Wakandu jako sexy blbku představenou pro krátké randění se zazobanou Infinity War, nýbrž jako vtahující kulisu k soběstačnému ději, jejíž pravidla divák ochotně přijme a nechá se jimi strhnout (souboj o trůn emocionálně nejsilnější za hodně dlouhou dobu). Dvojku sem. 80% (07.09.2018)

Dobrodružný výlet do nitra Afriky se podařil na výbornou. A vůbec nevadí, že Wakanda vypadla odněkud ze StarWars, že se jedná vpodstatě o bondovku bez Jamese, ale s Q, a že tentokrát nevylétla půlka New Yorku do vzduchu. Zastavený vodopád, jedovaté bylinky ve tvaru srdce a vibranium. S generálkou Okoye bych se do křížku dostat nechtěl. Místo zdí je třeba stavět mosty. Přesně tak. (18.02.2018)