Oculus

Nemá smysl hodnotit kvality snímku dle (ne)dodržení (zde většinou) lichých očekávání. Kdo totiž chce přemíru krve, lekaček a hrůzné atmosféry, je na špatné adrese. Již úvodní návodná scéna ukazuje, že Oculus se chce zařadit mezi psychologické horory. A několik prvních minut se tímto směrem ubírá. Nevyřešené trauma z dětství, odlišnost přístupu obou hlavních postav a pomalé vstupování retrospektivního děje. Obě časové roviny se plynule prolínají, vzájemně se dokreslují, ale zároveň díky Timovi jedna narušuje druhou. Není zcela zřejmé, jakým směrem se bude děj ubírat a tvůrcům se díky pomalým náznakům (náplast, pes) daří budovat nepříjemnou atmosféru netušeného zla ve vzduchu. Dokud není zcela zřejmé, zda tím zlem jsou démonické síly nebo jen šílenství některé z postav, snímek funguje na jedničku. Druhá část však značně kolísá, děj se stane předvídatelným a do popředí se dostává méně zajímavá minulost, přičemž současné dění je pouhým dokreslujícím přívěskem. Postavy se stávají obětí událostí bez možnosti jejich ovlivnění. Přičemž tvůrci se spíše soustředí na atraktivnost děje než na vykreslení atmosféry absolutní bezmocnosti. (03.06.2014)

Dejme tomu, že předváděné zlo má příliš "grafickou", rozuměj vizuální podobu. Filmař má samozřejmě trochu omezené možnosti, jak zprostředkovat hrůzu. Těžko ukáže myšlenkové pochody (bez nějakého voiceoveru), musí předvést vzhled a maximálně ještě ambientní zvuky (lekačky naštěstí nejsou, ty mi hrůzu spíš kazí). Premisa filmu je, že zlo zprostředkované či zosobněné zrcadlem (není upřesněno) dovede zúčastněné k šílenství. Šílenství se projevuje kromě paranoiy a schizofrenie ukázkovými halucinacemi. Co zde působí skvěle, samozřejmě kromě tíživého předvedení postupného rozkladu, je racionální přístup k iracionálnu, pokus o nalezení nějaké logiky, pokus eliminovat šílenství prostředky, na které by se halucinace neměly vztahovat -- protože pravidla hry známe dopředu. Tedy, myslíme si to... (17.06.2014)

Zrcadlo zrcadlo kterej horor je na světě nejnudnější? No tohle je každopádně jeden z aspirantů. Ty woe, že jsem nešel radši do hospody. Hororovej žánr je mrtvej a potvrzuje se to znova a znova. Loňskej Conjuring byl tak jeden ze sta a tahle fraška o vraždícím zrcadle mi to jenom potvrzuje. Fakt žádnej nápad žádná atmosféra v těch hororech nic. Conjuring měl aspoň dobrý lekačky tohle nemá nic. A na nějaký kecy typu, že je to psychologickej horor zvysoka seru. Horor nemá bejt psychologickej. U hororu se člověk má bát a sledovat ho se zatajeným dechem a ne abych se nudil a málem usnul. Jinak další důkaz, že na všechny místní dětičky i ty velebený rádoby hororový odborníky stačí udělat trochu bu bu bu a už potřebujou vyměnit spoďáry. Ehh marnost co dodat dneska se točí furt 50 stejných, dětských, duchařských a démonických hororů jak přes kopírák. Navíc já si nemůžu pomoct když se ty postavy ještě chovají tak dementně, že se rozum zdráhá uvěřit...Ty vole oni mají zrcadlo co všechny oddělá oni to vědí, vědí, že nejde rozbít a, že voddělalo všechny předchozí majitele. Kurva já tohle vedět, tak už ho nechci nikdy v životě vidět, ale určitě si ho nevezmu zase zpátky do baráku abych se mu pomstil. sečteno a podtrženo, další omyl a důkaz, že žánr horor je v hluboké řiti.20% (16.06.2014)

Pro mě jednoznačný důkaz toho, že aukce jsou jen pro nudné zbohatlíky a maloměšťácké trotly, nehledě na to, že jako správný narcis preferuji zrcadla, ve kterých vidím dokonale a v jasných konturách svůj ušlechtilý profil a ne takovou upatlanou, kýčovitou zrůdnost. Podstatně víc napětí zažiji vždy při příhozech na Aukru, na aukci pro lopaty a děsím se vždy o parník víc, než při sledování téhle nudy, tedy aspoň co se týče první hodiny (želpeytla filmy nejsou dvanáctihodinové, tedy až na výjimky), navíc hororové okamžiky při předávání vydraženého předmětu jsou až ultimátně brutální, mé rozšlapané pouzdro na brýle, jehož jsem byl dvacet vteřin hrdým, novým majitelem, by mohlo vyprávět. Zkrátka, větší psycho zažívají traumatizovaní kurýři, kteří svatému doručují balíky a balíčky... jo, a dobrá tedy, přiznám se, já to zkrátka nepochopil. Kdo je tedy ten Onanus? (05.06.2014)

100 minut trvající nudu, která se vůbec k ničemu nedohrabe, postrádá napětí, hudbu a atmosféru, je okoukanà, kýčovitá ( žena, bílé šaty, dlouhé, černé vlasy, smrtelně bledá ) předvídatelná ( kyvadlo ) , má dvě lekačky, jednu působivou scénu v pracovně a debilní konec si strč Flanagane do prdele. Zbytečná očekávání vytvořená vykalkulovaným trailerem a zdejší vypatlanou hororovou sebrankou nedomrdlých idiotů. 40% (01.06.2014)