Hotel Adlon

První díl vypadal dobře a nadějně. Krásná výprava, ve které se odehrával příběh zakázané lásky a příslib do dalších dílů, které měly pojednat první a druhou světovou válku. Což by v prostředí superluxusního hotelu mohlo být dost zajímavé. Jenomže druhý a třetí díl na velkou historii úplně rezignovaly. Války se jen zmíní v několika větách, objeví se pár uniforem, ve třetím dílu pár scén z konce války, ale tím to hasne. Místo toho vyplnilo děj čím dál víc ucajdanější vyprávění postarší pamětnice, které se čím dál víc podobá nejpokleslejší červené knihovně. Zmršená investice do historických kostýmů. (21.11.2017)

Titanikovská forma vypravování místy (hlavně v závěru) sklouzává k citovému vydírání, místy k naivnímu romantickému příběhu (1. díl), ale celkově paralelní osudy Almy a Sonji + Sonji a Anny Marie jsou v prostředí Aldonu podány poutavě. Zajímavé je i užití dobových materiálů, které na pozadí příběhu vykreslují dějiny Německa. Nejvíc se mi líbil 2. díl. (10.10.2015)

Strhujici rodinna saga, ktera se odehrava od zacatku 20.stoleti az po soucastnost. Skvele odvypravene, skvele zahrane (vyborna Josefine Preuß) az po herce uporne strnule (Wotan Wilke Möhring), atmosfera, vyprava, masky (mohli by se v Hollywoodu neco priucit). Tohle se povedlo, vazeni. Nejslabsi je dle meho druhy dil. (20.10.2015)

Je mi úplně jedno, jestli nějaký hotel Adlon existoval, jestli Rusové chlastali ve sklepě, až z toho vzniknul požár. Tady jde hlavně o to, jak v tehdejší době lidé důvěřovali všem, i těm, kteří si to ani nezasloužili. Nakonec osobnosti s trochou empatie, kterých bylo v té době jako šafránu, a morální povinností snažit se pomoci lidem, kteří předtím vědomě ublížili, dopadnou nejhůře. Z dnešního pohledu je v seriálu všudypřítomný falešný optimismus tím, nad čím jen syknete mezi zuby a kroutíte hlavou, jak lidé byli tehdy hloupí. No jo, to ale nebyla žádná média, internet atd. Co mi ale vadilo, byla ta přílišná zkratkovitost, kdy se snažili vměstnat do tří dílů 20 let života. Člověk jednou odvrátil hlavu od obrazovky a už se to odehrává v jiném roce... Masky byly ale skvěle provedené. (10.10.2015)

Dějiny německého dvacátého století zhuštěné do bubliny luxusního hotelu a několika lidí kolem něj. Dal bych skoro plný počet, kdyby vyprávěním občas neproblesklo klišé, mnohdy až kýč, a kdyby se němečtí autoři netvářili, že za druhé světové byla většina Němců antifašisté vlečení téměř proti své vůli hrstkou fanatiků. Nicméně je to umně spletený příběh, který udrží po celou dlouhou dobu pozornost, a na jehož konci člověk zauvažuje, jaký smysl má veškeré životní usilování, když je dříve či později vždycky zničí nějaká banda slepých ideologů. (04.01.2015)