Totálně našrot

Slušně rozjetá NEKOREKTNÍ PRASEČINA (oficiální terminus technicus), jedna z těch naprosto ideálních pro domácí degustaci lihovin a kvašených nápojů s podobně postiženými osobami. _____ edit: Napotřetí učiněno šokující zjištění, že je to laskavé i za střízliva (částečně i díky hodně vděčnému finskému jazyku). (4,5*) (01.01.2014)

Proti tomuhle magorovi jsem i já předseda Mensy. Hlavní hrdina je naprostej geroj u kterýho se absolutně nedá předpověďět co udělá v příštím okamžiku, jen si člověk může bejt jistej že to bude velkolepá píčovina. Myslel jsem si, že naše klučí párty zakončené občasným příjezdem členů ze spolku pomáhat a chránit bývaly hodně divoký, ale zakončit pánskou jízdu souloží dvouch učástníků, to nás ještě věru nenapadlo. Z hlavního hrdiny by se měli vzít příklad hlavně mladý lidi, aby se začali chovat na nějaký vyšší úrovni. Zábavně nekorektní filmová oslavě ochlastů a chlastání by se měla povinně promítat na každý základní škole místo tělocviku aby měli děti konečně pořádnej vzor. Film jak dělanej pro mě, uživatele dobytek a další podobně slušný lidi. (11.10.2014)

Na tenhle film už jenom se čtyřkou na žíle a na traktoru sedící. Už jsem si zvyknul na to, že Finové jsou blázni. Netušil jsem ale, že udělají satiru na způsob života některých z nich. Jediný, co mi v tomhle filmu snad chybělo, tak výherní bedny v obchoďácích. Asi jim to pořád narozdíl od toho chlastu ještě přijde normální. Každopádně tahle nekorektní komedie u mě okamžitě stoupla v top brutálních komedií v rámci Evropy a řadí se do seznamu těch nekorektních, na které nikdy nezapomenu. (18.10.2014)

Dostalo se mi opravdu vyjímečného zážitku. Totálně odporného, ještě víc zvráceného, s minimálně dvěma cisternami alkoholu všeho druhu. I když se snažím sebevíc, nedokážu si vzpomenout, jestli jsem něco vůbec podobného viděl, ale asi ne. To zhola nic nemění na faktu, že Suomi totálně zaváleli a natočili divokou, alkoholovou jízdu, jakou svět ještě neviděl. A o čem to vlastně celé bylo? To fakt kurva nemám páru! (25.03.2015)

Další Pařba ve Vegas? Bohudík ne. Tady kráčí o umění žít - sice krátce, zato intenzivně... Pohled do finského předpeklí skrz občany druhé kategorie, se spoustou prima příhod, které prostě nevymyslíš... a jestli je má Lauri Maijalaty ze své hlavy, musel si je tutově nechat vytáhnout hypnózou. Příležitostný pijan jako já se tak může do Juhových stavů morální beztíže docela slušně vžít a zprostředkovaně si vychutnat tu spontánní radost ze života, tu energii, tu všeobjímající širokost srdce i všechna nevyzpytatelná probuzení, divoká dobrodružství, nepřebernou škálu emocí a každodennost svítání v docela jiné poetice, než jak jej zažíváme při cestě do rachoty. V Juhově existenci není místa pro prázdné fráze, Vánoce jsou skutečně šťastné a Nový rok zkrátka veselý a kdyby přece jen vystrčila růžky nějaká ta deprese, ještě je tady finská opilecká hymna... to na povzbuzení. Protože nemám ve své blízkosti žádného Juhu ani Kristiana, filmem jsem se v podstatě proveselila, členům rodin, kde takové štěstí nemají, však veselo nebude, ale dost možná, že nejeden borec juhovského typu začne ronit sebereflexní slzy a na okamžik vystřízliví, a možná právě v tom okamžiku dřímá šance k přelomovému rozhodnutí... I tak bych to viděla... Jinak vivat Joonas Saartamo. (23.03.2015)