Temný prípad

Hodnoceno po zhlédnutí první série. Tak oslavné tamtamy nelhaly, True Detective je seriálová lahůdka, která opět prokazuje, že když přijde na televizní seriály, tak na HBO se můžete vždy spolehnout. Od geniálního seriálového "openingu" (co se týče grafického provedení, myšlenky, symbolismu atd., tak bych neváhal a označil tohle intro za nejlepší, co jsem kdy viděl) až po silný casting, soundtrack, scénář… Všechno v tomhle seriálu působí (místy až nepříjemně) reálně. A to se nepovede každému seriálu, speciálně detektivce. Sice bych byl ještě dost opatrný a nesrovnával bych tento seriál s dokonalostí, jakým je seriál The Wire, ale pokud se další série ponesou v podobném duchu a hlavně KVALITĚ, tak bychom v tomto seriálu mohli mít více než důstojného nástupce. Uvidíme, co už ohlášená druhá série přinese… 100 %. (20.08.2014)

Spánek rozumu plodí monstra... Cthulthu pořádá čajový dýchánek s jižanskou gotikou a mrazivou kriminálkou, branou Carcosy se vchází do věčného zatracení a nihilismus soutěží s žízní po spravedlnosti, kterou neuhasí kalné spodní vody louisianských močálů. Optimista se domnívá, že žijeme v nejlepším z možných světů, pesimista se obává, že tomu skutečně tak je, ale kdo posoudí, zda za nejtemnějším z případů stojí vesmírná hra v kostky nebo jen nepominutelná blbost a hnusnost lidská? Každopádně optimista budu a věřím, že Matthew si k plešounovi na poličku přistaví i Emmy. (15.03.2014)

Nepopiratelné kvality (vzhled filmu, ale filmový rámec by byl asi lepší = moooc pomalé a mám takové nutkání, že tohle bylo až pro potřeby televize rozředěné), neotřelé prostředí a jeho atmosféra, slušné herecké výkony. Ale také fan hype a teorií jak v "detektivním" LOST - který samozřejmě jen blouznivě až zbožně touží po něčem víc, než nám dokáže tvůrce dát. V (ne)dořešeném případu i přehnaně nábožensky skomírajícím (pod)textem. Všeho v dobrém i zlém! Amen. 70%. (12.03.2014)

The Long Bright Dark: V první epizodě tedy mnoho temnoty nebylo. Naopak se dostavila prvotřídní kriminálka, která ke své hutné atmosféře mnoho temnoty ani nepotřebuje. Woody a Matty jako ústřední duo rozehrává perfektní hereckou školu, která s velkou pravděpodobností bude sbírat na konci roku kvanta ocenění. Mým favoritem se prozatím stává Rust (Matty), a to díky svému názoru na lidské svědomí jako na tragický krok evoluce. 8/10 ----- Seeing Things: Perfektní úvodní titulky, ale to u HBO není žádná novinka. Jeden detail vedle druhého, stejně jako samotný děj (všiml si někdo opeřence v kostele?). Matty a Woody opět bezchybní, dokonce ještě lepší než v úvodní epizodě. Rozhovor o potomcích s detektivy téměř vrcholem dílu. Ale to by nemohl přijít vynikající odkaz na městečko Banshee v podání Lili Simmons, teď jen čekám, kdy se objeví šerif Hood. 8/10 ----- The Locked Room: Temný případ je po dlouhé době seriál, u kterého se na úvodní titulky těším stejně jako na samotný díl (což je u HBO většinou pravidlem). Rust je definitivně mou nejoblíbenější postavou a jeho navážení se do základních stavebních kamenů dnešního žití je něco, co tu v takhle kvalitním podání dlouho nebylo (po egu a tvoření potomstva je tentokráte terčem náboženství, respektive víra). 9/10 ----- Who Goes There: Poprvé se mi více líbil Woody, tentokrát do toho dává o něco více než Matty (který to tentokrát se snahou až příliš okatě přehnal) a jeho minimalistický styl je díl od dílu lepší. Navíc jeho Jordan hláška nemá chybu, tu asi od teď začnu používat. Jinak by to byla klasická epizoda, ovšem....! Ovšem to by nemohla přijít závěrečná desetiminutovka, která zase jednou smazává rozdíl mezi filmovou a televizní produkcí. Bravo. 9/10 ----- The Secret Fate of All Life: Konspirátoři všech zemí, spojte se! Tvůrci v rámci televizní tvorby vytvořili něco NEJ (jestli NEJlepší, rozhodne asi až rozuzlení a závěr, který bude muset uspokojit všechny bez rozdílu věku, náboženského přesvědčení nebo délky ochlupení prsteníčku na levé ruce), a sice NEJdiskutovanější seriál (jestli ne vůbec, tak snad od doby Ztracených).. U dalšího dílu očekávám dizertační práce, rozbory o velikosti textu minimálně 40 normostran a "rozklíčování" políčko po políčku. Seriál se stal fenoménem, ostatně jako většina věcí od HBO. 8.5/10 ----- Haunted Houses: Diváci se dočkali očekávané scény, která však pro tyto konspirátory byla jen odškrtnutou položkou, která paradoxně vyvolala další salvu ohlasů a teorií, tentokrát na téma "Kdo je větší svině", ve kterém si to mezi sebou překvapivě nerozdávají samotní aktéři Matty a Woody, nýbrž Woody a Michelle. Tak kdopak je větší svině? A kdo jí bude po závěrečném díle? 8/10 (20.01.2014)

From the dusty May sun, her looming shadow grows... Na Temný případ jsem se těšil jako na další vymazlený a vycizelovaný majstrštyk z produkce HBO - o nic víc, ale ani o ždibec méně. Od prvních záběrů, od úvodních titulků prvního dílu jsem ale začal cítit, že se mi před očima (a dalšími smysly) začíná odehrávat něco, co tady - minimálně na televizní obrazovce - ještě nebylo. Podmanivě tajemné a krásně nasnímané scenérie zpustlé industriální Lousiany, podbarvené mistrovsky navybíraným soundtrackem mistra T-Bone Burnetta, vytvářely dokonalý rám, ve kterém Nic Pizzolatto postupně rozepisoval příběh, který do mě zasekl hák a na devět týdnů - dokud se Marty a Rust pod hvězdnou oblohou neodpotáceli ze záběru - nepustil. Přes všechnu vizuální nádheru, kterou Fukunaga sérii vdechl, a která definitivně zpochybňuje poslední argumenty ohledně nadřazenosti filmové formy, jsou srdcem seriálu právě dva praví detektivové a JEJICH příběh. Prakticky každá z jejich mnoha dialogových výměn, ve kterých se Rustův cynický nihilismus odráží od Martyho gentlemanského pragmatismu by mohla sloužit jako scénáristický vrchol celé série – či kteréhokoliv jiného seriálu, když už jsme u toho. V jiné realitě žijící filozof Rust, který se pravděpodobně pro vyšetřování tohoto případu narodil (což se dá tvrdit i o McConaugheymu a jeho zrodu pro tuhle roli) je sice z podstaty věci jasným fanouškovským favoritem, ale bez Martyho, který ho svou zemitou osobností kotví v realitě, by odletěl z příběhu jako heliový balónek. Absolutorium patří jak oběma hercům, tak Pizzolattovi, který jejich postavám vdechl život, důvěryhodnost a punc nezaměnitelnosti. Co napsat na konec komentáře k dílu, které mě chytlo za srdce jako žádné jiné v živé paměti? Že jsem se na každý díl těšil jako na příslovečné Vánoce – tak jak se mi to nestalo ani u milovaných Sopranos či The Wire? Že jsem si jistý, že si v současné televizní produkci nic nezaslouží vaši pozornost jako tenhle osmidílný opus? Jsou věci, které slova nepostihnou, jak by možná řekl Cohle. Jděte se chvíli toulat s Žlutým králem po temných krajích Carcossy a uvidíte sami. And the stars will be your eyes, and the wind will be my hands... 100% (16.01.2014)