Kong que

Film popisující léta 70. a 80. na čínském maloměstě, pětičlenná rodina čelí mnoha problémům své doby. Dva bratři a jedna sestra prožívají své sny, touhy a zklamání. Film zvládá vyprávět jen s absolutním minimem dialogů, vystačí si s obrazem, nastolením atmosféry, občasnými alegoriemi. Syn číslo 1 je kolohnát, které mu nějaké to kolečko chybí a neplánovaně působí problémy, kam se pohne. Druhý syn se za něj samozřejmě stydí a dělá vše možné, aby se od něj a rodiny distancoval. Dcera se touží stát parašutistkou a uniknout pracovní rutině, pohnout se z místa je však možné jen díky sňatku, jen konexe umožňují nějakou změnu... Film získal v Berlíně stříbrného medvěda, je svým způsobem velmi uhrančivý, atmosferický, umí diváka vtáhnout. Pro čínského diváka to musí mít mnohem většího hodnotu a snadnou sebeidentifikaci s onou dobou, která se dnes zdá tak neskutečně vzdálená. Tempo filmu je postupné a pomalé, ale to neznamená, že by film nudil, nebo se pohyboval od ničeho k ničemu. Naopak, vše tady má svůj smysl, je to navíc setříhaná verze z 4 hodinové prvního střihu, takže někteří diváci si dokonce stěžovali, že jim závěr přijde uspěchaný. Film je sociální realismus, drama, smíšené s prvky hrabalovské poetiky, snění navzdory tvrdé realitě. To co mi na filmu vadí je, že jsem s ním postupně ztratil kontakt a přestalo být zřetelné co jsou sny a co skutečné osudy hrdinů. Řada věcí je nevyřčených a nedává jakoby smysl. Umím si představit, že kdybych to viděl v jiném rozpoložení a větší obrazové, zvukové kvalitě, než v tom spartánském divx ripu, tak bych dal i vyšší hodnocení. Tohle je rozhodně pro pokročilé diváky a znalce asijského filmu, nikoliv začátečníky, nebo lidi žijící pouze z blockbusterů. (16.03.2021)