Nástrahy veľkomesta

Film jsem viděl už jako malej a nedávno jsem si to oživil. Je to prča i po patnácti letech. Některý gagy jsou opravdu výtečný, jiný vyšuměly, ale to vůbec nevadí. Kvalitní dabing a zábavný příběh, který není jako třeba v komediích s panem účetním stržen do ztřeštěnosti a mnohdy až trapnosti, to je největší klad filmu. Taková ta domácká atmosféra, ta zemitost. Tomáš Töpfer mluvící Artemia dělá co umí a dost se mu to daří. První scény, jak Artemio žije jsou dokonalé a stejně tak Severinova obhajoba jeho živnosti: Já přece okrádám jen toho, kdo něco má! Ruku bych jim nikdy neurval! Artemio si, stejně jako srdce Angely, možnost na výtečné postavení u pojišťovny a mnoho dalšího dobyl i mě. Film, ke kterýmu se budu rád vracet vždycky. (19.08.2006)

Pro mnohé to bude asi jen jedna z mnoha stupidních komedií, ale pro mě (a mnoho dalších) je to takřka kultovní záležitost. :) Renato Pozzetto coby vesnický buran, nastěhovavší se do velkoměsta, je naprosto k sežrání. Za pozornost stojí také jeho "útulný" byteček, ale i spousta dalších gagů a scének (třeba ta s vesničany, jejichž jedinou kulturní zábavou je sledování vlaku, který jejich vsí projíždí). Prostě klasika, která by se hezky vyjímala po delší době zase na televizní obrazovce. (03.06.2003)

Stárnoucího chasníka Artemia (Renato Pozzetto) už přestává bavit se den co den brodit v hnoji, a jediné povytržení (kromě šeredné Marie Rosy) je vesnicí projíždějící vlak. A tak sebere rodinné úspory, a vydá se do velkoměsta, aby zde začal kompletně nový život. Jenže město, to není jen tak pro každého - a Artemiovi brzy ukáže, kdo je tu pánem ... Vedle Fantuzziho a Šimona a Matouše byl toto jeden z filmů, který jsem viděl na tisíckrát kopírovaných videokazetách, a některé scény jsme si pouštěli stále dokola a gagů se nemohli nabažit (například kompletní první čtvrthodina je naprosto úžasná - Mami, zapni televizi, podívám se na zprávy). Sice pak už kromě pár dalších vtípků (supermoderní miniaturní byt (kde se ovšem nesmí pořádat taneční zábavy) nebo přijímací řízení do pojišťovny) film začne trochu nudit, ale i tak jde stále o nadstandardní kus zábavy. Rád se na film kdykoliv podívám znovu... (07.12.2010)

Jedna z nejlepších úvodních scén komediálního žánru. Pokud se řadíte jako já mezi ten typ člověka, kterého rozesměje téměř cokoli, pak jste narazili na to pravé. Neuvěřitelně bizarní záběry městského utrpení vesnického joudy jsem si totiž náramně užíval. Hnidopichové si asi film neužijí při počítání nelogičností, ale jejich zaznamenávání zkrátka musíte při sledování bláznivé komedie vypustit. Mnoho komedií by na několika vybraných vtipech odsud postavila celý svůj úspěch, ale zde si připravte řádně svojí bránici. Celý film je totiž doslova nabitý naprosto úžasnými nápady a anekdotami a výsledný smích ještě násobí ta pravá nesmyslná hudba. Všichni herci hrají na výbornou a velmi mile mne překvapila i neuvěřitelně atraktivní hlavní hrdinka. Myslím si tedy, že nejen pro nás měšťáky je i velmi zajímavý průběh názorů a naivity vesnického balíka ve velké metropoli. Mám nadějný perspektivy do budoucna. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (01.02.2013)

Venkovský sedlák poprvé a sám ve velkoměstě. Se svými trampoty uprostřed přetechnizovaného světa. S bratrancem, který je už po svém čerstvém návratu z vězení opět jednou nohou v kriminálu. S holkou, která tolik oplývá sympatiemi a krásou, jenomže když ona myslí a žije prostě úplně jinak... :o) Velice povedená komedie, která od začátku skoro pořád hýří vtipem. Nebo pokud jím zrovna tolik nehýří, tak minimálně nechává diváka v očekávání, co bude dál. Jednotlivá vyústění jsou leckdy předvídatelná, poselství ve stylu „jaké je to velkoměsto skažené, plné nebezpečí, zločinů a touhy po penězích, naproti tomu jaká je ta vesnice po všech stránkách čistá“ může vyvolat dojem dávno obehraného klišé a závěr ještě navíc nabírá rozměr agitky. Ale v tomto milém kousku mi to vůbec nevadilo, protože jednak to poselství má něco do sebe a tvůrci ho podávají (včetně onoho kontrastu mezi vesnicí a velkoměstem) s obrovským nadhledem. . . . V italských komediích mám minimálně dvacekrát více restů, než zhlédnutých kousků, ale Nástrahy velkoměsta mi dávají znát, že nemusel bych se jim pořád tolik vyhýbat, doporučený kousek mi tentokrát plně padl do noty. Spokojen a příjemně překvapen jsem byl i hlavním hercem (Renato Pozzetto), který svou roli skvěle odehrál s využitím osobitého minimalistického (a současně vtipného) výrazu. 80% (21.10.2020)