Orange Is the New Black

Uf. Přišlo to podobně s Wentworthem, který je proti tomuhle dost nuda. Nicméně se zásadně nekouří... moooc amér na lesby, mooooc amér na cigára? Tohle by tam asi moc nevadilo, ale co mi fakt vadí, je ta neuvěřitelná nelogičnost různých prvků ve scénáři. Nejsem si jistá, jestli ty šíleně očividné chyby vznikly až při natáčení, resp. u režie, ale je to do očí bijící a bolící. Něco mezi lepší tři - horší čtyři. (04.01.2014)

Vězeňské prostředí a její tématiku mám rád a proto ani tento seroš mě nezklamal ba naopak. Dokázal jsem si s některýma hrdinkami ztotožnit natolik, až jsem jim fandil. Také tématické retrospektivy od každé postavy leccos odhalí, což doplňuje a vysvětluje kontext dění ve vězení. Samozřejmě ani tomuto devadesáti jedna epizodnímu seriálu se nevyhnou slabší chvilky, které nicméně poslední 3 série nabývají na četnosti a i hlavní linka v těchto zmíněných sérií nedosahuje již tolik neotřelosti a nadšení. Přesto jsem rád, že jsem seriál viděl, doporučuji. (31.05.2020)

První díl mystifikuje svým vážným a pateticky emočním vyzněním, avšak pokud jej přetrpíte, dočkáte se skvělého a odlehčeného "sborníku" nápaditých, zábavných a barvitě vykreslených charakterů. Jedna zajímavá postava střídá druhou, vyznění zůstává realistické, ale podání je většinou příjemně odlehčené. Je vidět, že Oranžová neaspiruje na druhý Oz - tedy na seriálovou špičku - zdaleka ne každý díl zaslouží plné hodnocení, ale seriál jako celek představující komplexní, funkční mozaiku, přeci jen většinu dnešní vyumělkované, či jiným způsobem odlidštěné/neautentické tvorby nepochybně poráží... 9/10 (26.04.2016)

Zásluhou postupného, do detailů jdoucího rozkrývání specifik vězeňského ekosystému, stojícím na stejně nekompromisním teritoriálním chování jako svět venku (kde ovšem mají střety různých ras a náboženství mnohem brutálnější následky), tenhle „character-driven“ seriál nikdy příliš nezabředne do emocionálních stavů a citových vztahů. Na sentimentalitu ve vězení zkrátka není dost času ani prostoru. Také díky tomu je OitNB jedním z prvních feminních (hrdě a do důsledků) seriálů, které dokáží stejně naléhavě oslovit ženy i muže. Více tady. 85% Druhá série: Přerušované vyprávění ve stylu Ztracených je již dost obnošené a navíc zhruba stejně příjemné jako přerušovaná soulož. Vyznívá hlavně jako snaha nějak seriál natáhnout na dalších 13 epizod. Flashbacky jen zřídka současný příběh organicky doplňují. Častěji jen zbytečně odvádějí pozornost, zdvojují informace, připravují nás o moment překvapení (jak se zachová Vee) a nabourávají tempo. Upozadění postavy Piper, resp. bezradnost tvůrců, co si s ní počít, rovněž působí jako nedomyšlené řešení problému, kterak jednu autobiografii rozvést na mnoho hodin děje. Přestože seriál již nemá spád první řady (výjimkou je perfektně semknutá první epizoda), nedokáže vytvořit propojený fikční svět, v němž by všechno svým způsobem souviselo se vším, a chvílemi vaří z vody, stále nabízí mnohonásobně pestřejší paletu ženských postav než většina ostatních televizních počinů, natož filmů. A právě mimořádná rozmanitost a minimální prostor pro běžně vídané ženské stereotypy jsou důvodem, proč zřejmě neodolám ani třetí řadě. 75% Zajímavé komentáře: JFL, Remedy (16.09.2014)

Největší devizou Orange Is the New Black nejsou jen postavy, ale zejména pomalý vypravěčský styl. Divák se díky němu stává spolu s Piper novým vězněm a má možnost podobně jako ona postupně poznávat prostředí, pravidla a hlavně ostatní spoluvězeňkyně. Což je velmi zábavné, protože Kohan hned od začátku tlačí na pilu a nutí diváka vytvářet si k jednotlivým postavám sympatie či antipatie, aniž by jim hned dala větší vodítka k jejich poznání. Až postupem času pomocí vedlejších dějových linií objasňuje motivace a životní příběhy jednotlivých postav, což vede ke konfliktu s dříve utvořenými názory. Zároveň se ale ukazuje, že většina osazenstva věznice jsou starostlivé a v nitru hodné ženy, které se dopustily díky naivitě nebo impulzivnosti ve svém životě jednoho, či více chybných kroků. Orange Is the New Black je totiž komediální drama. Kvůli svému žánru se jedná o lehce komediální seriál, který se dotýká vážných témat, ale snaží se je pojímat s odstupem, a jen málokdy jde opravdu hluboko do problematiky. A je to škoda, protože ta vážnější nota mu sluší mnohem více. (11.11.2013)