Near Far East
Obsahy(1)
Osobní road-movie. Autor se vydává na Ukrajinu, s níž ho pojí příbuzenské, přátelské a pracovní vztahy. Díky tomu se dostává blízko k lidem v hraniční životní situaci. Jednotlivá setkání jsou pro něj zároveň příležitostí k úvahám nad tím, jak se ho tamní události osobně dotýkají. Je Ukrajina daleko či blízko? Při svých opakovaných cestách na Ukrajinu se režisér Filip Remunda setkal s mnoha lidmi z různých vrstev tamní názorově a politicky rozdělené společnosti. Sleduje, jak vypadá všední život ve válkou sužované zemi. Zkoumá situaci na obou stranách fronty, zdánlivý klid na západě Ukrajiny a napjatou atmosféru ve východní válečné zóně. Se svým štábem se exkluzivně dostal právě za frontovou linii, na území ovládané separatisty v době, kdy se oboustranně porušovalo příměří. Naslouchá názorům lidí na obou stranách a spolu s nimi se ptá, kdy tato nesmyslná válka, v níž proti sobě nezřídka bojují příbuzní, skončí. (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Děsivá scéna, v níž si východoukrajinští dělníci bezelstně pochvalují, že narkomani z jejich města "ze dne na den zmizeli". ()
Včera dávali na ČT.... pohled na konflikt z pohledu běžných lidí. Ukazuje neskutečnou rozdělenost jedné země ne-země. Lide na západě souhlasí s útokem na separatisty a ti na východě zase nechtějí do EU a chtějí samostatnost...starší lidi chtějí hlavně mír a mladí západní Ukrajinci jsou masírovaní, aby šli bojovat do armády proti vlastním lidem....těm na východě nezbývá než se bránit...situace, která je neřešitelná a pro náš velmi nepochopitelná. Dle medií je to jen souboj Proruským lidí a „demokraticky smýšlejících západních“ Ukrajinců, ale je to trochu větší problém což jasně ukazuje dokument. Prostě buďme rádi za klid ve střední Evropě a zároveň si jej zkusme zachovat a chránit stojí to zato. ()
Výborná ukázka názorů místních lidí z řad separatistů vs. žijících na západě. ()
Velmi povedený dokument, přesahující ostatní díly Českého žurnálu. Jsou zde zachyceni lidé z různých koutů Ukrajiny, z různými názory a různými identitami. Pro české prostředí mi přijde obzvlášť přínosné, jak je tu názorně ukázáno, že to co se děje na východě Ukrajiny, není prostě jen imperiální agrese „seshora“. Jde také o pohyb „zezdola“, kdy se místní s Ruskem skutečně identifikují. Zkrátka, že se to celé dá číst jinak než jen jako Putinova libovůle, ale spíš jako proces vyrůstající z kořenů sovětizací přerušeného ruského (a analogicky ukrajinského) nacionalismu. Chápu proč v dokumentu zazní poznámka o obavě před případným využitím dokumentu ruskou propagandou – je zřejmě určena českému publiku, jako varování, že teď přijde jiný než převládající obraz – ale je vlastně zbytečná. Na využití proruskou propagandou je film příliš mnohoznačný a otevřený. Osobně je mi nejbližší pohled Viktorie, ale chápu, že na argument „Nemůžete dát Putinovi co chce?“ přichází protiargument „A kde se to zastaví? Ve Vilniusu?“ ()
Velmi objektivní pohled s přiznáním, že vidět Ukrajinu černobíle je víc než zavádějící. Nejlíp to vystihla Kristýna z Donbasu, která nevidí smysl v zabíjení na rozdíl od svých ideově zblblých soukmenovců. A když vám bombardují dům a vy nevíte, čí je to raketa, na koho pak budete naštvaní? ()
Súvisiace novinky
Věčná Ji.hlava objevuje norskou krajinu i Sýrii
19. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů do Jihlavy přivede bývalou členku Pussy Riot, legendu arménské kinematografie Artavazda Pelešjana, Tarrova kameramana Freda Kelemena i ruského… (viac)