Český žurnál - Série 5 (2017) (séria)
Obsahy(1)
Ve vypjatých společenských situacích, například v době voleb, se ukazuje evidentní rozdíl mezi venkovem a velkými městy. Režisér, žijící v Praze, se vrátil do rodné vesnice na Vysočině a zkoumá postoje a názory svých bývalých spolužáků. Jak oni vidí další vývoj společnosti? Společnost se rozdělila. A to nejen v České republice. Hraniční čára se často vede mezi venkovem a velkými městy: „Ve městech je to samý vegetarián, cyklista a transsexuál.“ „Venkované jsou pasivní a omezení,“ dozvídáme se z médií. Tomáš Kratochvíl je dokumentarista žijící v Praze, pochází však z vesnice na Vysočině. Ve filmu Spolužáci se vydává za těmi, s nimiž sedával ve školních lavicích. Jsou mezi nimi hodný a oblíbený neonacista, lesba, která pracuje v lese s motorovou pilou, dříč pohlcený svojí tesařskou firmou a bývalá učitelka, která dnes zastává funkci starostky. Společenská témata jsou zdrojem konfrontací, ale také absencí postojů. Někteří aktéři filmu politiku vnímají jako něco vzdáleného nebo jako svět sám pro sebe, kritika neonacismu je pojímána také jako roztomilý extremismus. I přes všechna nedorozumění ovšem mezi dávnými spolužáky přetrvává osobní pouto. A zdá se, že udržování a pěstování těchto vztahů může být jedním ze zdrojů situace, kdy společnost bude navzdory různicím a konfliktům zase znamenat „spolu“. (Česká televize)
(viac)Recenzie (31)
Dokument, i když zajímavý, mne velmi rychle začal iritovat. Jeho autor má zjevně dosti vyhraněný pohled na svět. Portrétuje tři své spolužáky ze základní školy v rodné vesnici na Vysočině. Vcelku hodného, medvídkovitého nácka. Sympatickou, ale trochu plochou (myslím osobnostně...) lesbičku. A řemeslníka-živnostníka s velmi úzkým rozhledem, ale vcelku dobře zakotveného v životě. Sám autor viditelně považuje za zásadní zdejší problém xenofobii lidí a opakovaně se svými spolužáky řeší právě tohle. Uprchlíky, Romy, atd. Pozoruhodná scéna nastává, když sděluje svému spolužákovi náckovi, že ho sice má rád, ale kdyby ho viděl někde něco volat, co je proti zákonu, tak ho nemilosrdně udá a pošle "bručet". Problém tohoto výjevu je v tom, že autor dokumentu se chová (a to nejen v této scéně) jako věřící fanatik a "nácek" ho poněkud bezmocně poslouchá a působí v tu chvíli mnohem lidštěji. Pro autora totiž jeho "pravda" stojí výš, než člověk. A to už tady bylo v dějinách mnohokrát, pokaždé se smutnými důsledky. Protože pravda je vždycky, naprosto vždycky, mnohem složitější. Malér nastává, když se někdo domnívá, že je majitelem jedné, jednoduché a černobílé pravdy a je jeho povinností ji všem okolo natlouci do hlavy. (Abych doplnil, kde stojím: sám volím ve volbách podobně jako autor a snad bych se s ním v mnohém shodl, ale jeho fanatická jistota a černobílé vidění světa na mne působí hodně strašidelně). ()
Prý ženy podvědomě nemají rádi rádi zahořklé typy mužů, kteří si na všechno stěžují.Udává se příklad taxikáře. Cítí, že vůbec nepochopili o čem život je. Uklízet odpadky jsem byl například nedávno v břeclavském městské lese a o rentabilitě vietnamských večerek nic nevím, prý pracují tak dlouho pracovní domu mimo jiné proto, že posílají peníze příbuzným do Vietnamu, kde kurzovou změnou nabydou. Snažil bych se převést hovor na jiné téma. ()
Žeru Kratochvíla. Čím dál víc. A to s tím, že jeho Spolužáky považuju za doposud asi nejsilnější kousek žurnálový skládačky. Tomáš nevystupuje k ostatním ani s despektem, ani ze stupínku dolů. Zároveň se nebojí ptát na nepříjemný věci a rozhodně nedělá z objektů debily. Schytá za to pak spoustu komentářů podbarevenejch politickým smýšlením autorů, kde místo výpovědní hodnoty dokumentu řešíme aktuální politickou situaci, která je nepřekvapivě výsledkem názorových hodnot společnosti jež právě Tomáš sonduje mimo svou bublinu a ještě větší spoustu poznámek o nadřazenosti městského liberála, ač přesně o pravej opak v dokumentu jde. Tomáš totiž nejede dělat "osvětu na vesnici". Ale poměrně zevrubně zkoumá, proč šly všechny ty názorový proudy jinou cestou a jaký hodnoty za nima stojí. A jasně, že vobčas vyjde sám z některejch scén jako osel, ale neskloní se k tomu, aby soudil. Dík za to, protože těch přínosů a podnětů je v tomhle kousku až až. ()
Kterak městský liberál přijel obrátit na víru své vesnické spolužáky...aneb postava režiséra v kostce dobře vystihuje problém současného Česka a přeneseně i západní společnosti - globalizace nese plody jen obyvatelům velkých center a měst, na zapadlou vesnici pozitiva jejího působení nedoputovala a nikdy nedoputují, což se logicky musí odrážet v hodnotových rámcích i volebních preferencích - jednostranný odliv mozků z vesnic dál od center směrem do měst a zúženě pak do města hlavního, kde se kumulují lidé s vyšším vzděláním a logicky tu po studiích i zůstávají, jelikož doma na vesnici neseženou tak dobře placenou práci, máme tady tak liberální prozápadně orientované městské liberály s městským pohledem na život, a zbyvší v systému školství neúspěšní jsou chtě nechtě nuceni zůstat na malých městech a vesnicích a živit se víceméně špatně placenou manuální prací - přičemž městský liberál dlouho nebere existenci svých méně úspěšných spolužáků v potaz a vzpomene si na ně jen v době povolební, kdy překvapen hloubá nad tím, kdo mohl vlastně volit ty strašné populistické a xenofobní strany... Do toho absolutní znechucení politikou, způsobené 27 lety vlád na základě opozičních smluv a mamutího podrazu jménem kuponová privatizace, což vede k odtržení lidí od jejich přirozeného zájmu o věci veřejné a k několika vlnám protestních stran. A autor sám je zjevně dogmatik a radikál, což působí velmi kontraproduktivně. Opravdu nevím, jestli takhle pojatý dokument může cokoliv změnit... PS: Nesmyslnost takovéhoto formátu se ukazuje nejlépe právě v době, kdy tu máme trestně obviněného premiéra, bývalého agenta StB, s obrovským střetem zájmů, jehož menšinová vláda je postavena na podpoře komunistů a SPD, přičemž autor dokumentu se tváří, že největším problémem této země je marginální Dělnická strana a její voliči... :-/ Hnědnutí společnosti je marginální problém, mnohem větším je ostalgie a rudnutí většiny vrstev českého národa a pozvolný odklon od Západu směrem na Východ... ()
Tak jsem si uvědomila, že můj alkoholismus je vlastně podvědomou, zcela racionální reakcí na svět kolem mě. Všechno jedno, hlavně to svý prděníčko, na politice nesejde, s ničím nic nezmůžem, dyť jsme jen hodný ubližovaný lidičkové s velkým srdíčkem, i když pochodujem za Dělnickou stranu. Velký obdiv režisérovi za jeho schopnost s tímhle materiálem diskutovat, protože jinak je ten český sjezd směr totální prdel asi nezastavitelný. ()
Galéria (12)
Fotka © Česká televize
Reklama