Vyhral som v lotérii

Zhodnotil by som to tak, že boli oveľa lepšie, ale aj oveľa horšie komédie s Paolom Villaggiom alias Fantozzim. Táto je naozaj priemerná. Samozrejme aj tu sa nájde zopár naozaj nezabudnuteľných komických situácií, ale opäť od toho nemôžete čakať veľa. Príbeh je síce zaujímavý, ale potenciál nevyužitý. Zápletka filmu vôbec nie je zlá, ale so spracovaním je to už horšie. Ho vinto la lotteria di Capodanno je typická komédia dvojice Neri Parenti - Paolo Villaggio a tak sa dá už dopredu tušiť, že sa nebude jednať o veľmi inteligentný humor a počet úderov do rozkroku alebo do hlavy tu bude pekne vysoký. Nie je to ale zase tak zlé, iné Villaggiove filmy sú oveľa horšie, tu nie je úroveň trápnosti ešte tak vysoká a vulgárne vtipy tu našťastie nenájdeme. (29.09.2019)

Ne takovej naklad, jak jsem cekal. Villaggio dela svoje klasicky Fantozziovsky gagy a co si budem povidat, kdyby tohle byl film o ucetnim, vyslo by to nastejno. Vtipu tu je halda, spousta jich je docela vtipnejch, ale nemuzu si pomoct, hlavni hrdina tu je uz za prilis velikyho dementa s ohledem na to, ze to vlastne nema bejt pan ucetni. Ale tech 90 minut jsem se dobre bavil. (18.12.2012)

Musím říct, že k francouzským komediím mám averzi, protože pro mě vtipné nejsou. V rámci rozšíření obzoru jsem tedy namátkou sedl k této italské komedii. Tohle jsem ale fakt nečekal, velice příjemné překvapení. Nevím, jestli jsem Paola Villaggia už v nějakém filmu viděl, ale je mi povědomý a co víc, sympatický. Ovšem, že se našly slabší pasáže, ale převažovaly ty vtipné. Neříkám, že jsem se válel smíchy, ale mnohokrát se pousmál a celkem se bavil. Teď už vím, že na italskou komedii zvlášt s tímto hercem se rád zase někdy podívám. 70% (06.09.2015)

Tak Paolo tady není až taková nulka jako jinde. Spíš zažívá řadu smíchuhodných událostí v honu za psacím strojem, který ukrývá výherní los. Dokonce chybí i Paolova osudová bohyně Anna, která ho vždy ponižuje a zesměšňuje. Cílovým centrem všech nejdrsnějších nehod není Paolo, ale jeho sousedi na který Paolo vždy z gracií sobě vlastní snese nějakou tu pohromičku. Děj asi nemá cenu nějak pitvat je to spíše sled jednotlivých scének. Závěrečné finále se odehrává na prknech, které znamenjí svět ve kterým psací stroj během několika minut změní snad stokrát majitele a stejně jako ve filmu Taková malá bestie nám k tomu hraje kankánek. (06.08.2013)

Paolo Ciottoli je neuvěřitelný smolař a blbec, takový druhý Fantozzi. Sérii neúspěšných pokusů o ukončení svého ubohého života přeruší ve chvíli, kdy se dozvídá, že jeho los vyhrál ve státní loterii 3 miliardy lir. Ciottoli výherní los ukryje do starého psacího stroje, jenže když se následujícího dne vrátí domů, šokovaný zjistí, že byl vystěhován a jeho věci propadly do soudní dražby. Problémem je, že ve stejné dražbě bylo vydraženo několik úplně stejných psacích strojů, a tak se Ciottoli vydává od jednoho majitele k druhému a snaží se najít ten svůj stroj. Na los si ale dělá zálusk i jeden mafián, kterému Ciottoli dluží peníze...Zápletka filmu vůbec není špatná, ale se zpracováním je to už horší. Jak jsem vyhrál v loterii je typická komedie dvojice Neri Parenti-Paolo Villaggio, a tak se dá už předem tušit, že se nebude jednat o inteligentní humor a počet úderů do rozkroku nebo do hlavy tu bude pěkně vysoký. Není to ale zase tak zlé, jiné Villaggiovy filmy jsou mnohem horší, zde není úroveň trapnosti ještě tak vysoká a vulgární vtipy tu naštěstí nenajdeme. Jelikož se ale všechny Villaggiovy komedie podobají jako vejce vejci, gagy se dají předvídat a plno jich už bylo použito v předešlých filmech. Tak jako tak, docela jsem se bavil. Do červených čísel ale tento film nepatří...P.S. V českém dabingu propůjčil Villaggiovi hlas Petr Oliva, což byla trochu nešťastná volba. (22.09.2009)