Nová strašidla
I Nuovi mostri
Viva Italia!
Scenár:
Agenore IncrocciKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Armando TrovajoliHrajú:
Vittorio Gassman, Ornella Muti, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi, Luigi Diberti, Giancarlo Giannini, Gianfranco Barra, Carla Mancini, Margherita Horowitz (viac)Obsahy(1)
Film známých italských režisérů Maria Monicelliho, Ettoreho Scoly a Dina Risiho obsahuje jedenáct humorných, kritických někdy až trochu krutých črt, nahlížejících do současné italské společnosti a pranýřujících nešvary moderní doby. Zavádí diváky do nejrůznějších situací a jeho hlavním tématem jsou vzájemné lidské vztahy, tentokrát nahlížené z neobvyklého zorného úhlu. Pod povdchem zdánlivě bezúhonného a nezištného jednání protagonistů se náhle objevuje zrada, pokrytectví, sobectví a lhostejnost. Ostří satiry s příměsí černého humoru mnohdy přechází do polohy hořké tragikomedie. Kratičké příběhy - často spíše anekdoty, natočené s hlubokou znalostí lidí a současného světa. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Nová strašidla jsou seskládaná z několika povídek, ve kterých tvůrci velmi zdařile karikují různé lidské povahy a vlastnosti. Některé povídky jsou úsměvné, při jiných lehce zamrazí. Ani víc než třicet let na krku jim však neubralo nic na aktuálnosti. Například téma povrchnosti a nezájmu při vožení raněného je zobrazeno znamenitě. Vůbec nejvíce se mi však líbila povídka o Jeníčkovi a jeho mamince sběratelce :-) 85% ()
Skvělý film, poskládaný z žánrově trochu nesourodých povídek. U některých se divák od plic zasměje, u některých jej snad i trochu zamrazí, ale každopádně mají všechny vysokou úroveň po řemeslné stránce. Vyzdvihl bych zejména povídku s Ugo Tognazzzim jako poněkud mentálně jednodušším chlapíkem a jeho maminkou - "sběratelkou". Ale je jich tam skvělých více. Za vidění stojí vlastně určitě všechny. ()
To se musí vidět! Neuvěřitelné koncerty mých oblíbených hereckých hvězd. Nejraději mám epizodu o Gian Mariovi Cataladelmonte nebo jak se to píše, který nedobrovolně a přece neodolatelně poskytuje první (nebo spíš poslední) pomoc a svůj bílý rolls mění na sanitku. Taky dojemnou povídku o Jeníčkovi a mamičce no a do třetice řádění kuchařů ve snobské restauraci. Jak to Italové umí, smějete se, a přitom Vás mrazí..... ()
Jej, po čtyřiceti letech, dneska jako tehdy, satira břitká jak má být, pokud vůbec musí být. Nejspíš ale musí! Jak jinak říct to, co zde byo řečeno! Dnes, na rozdíl od tehdy, jsem si to všechno spoluprožil, většinou v hlavní roli. - Tak třeba v povídce Pronto socoro (První pomoc) jsem chodil od zubaře k zubaři a všude mi řekli, že mají plno, nové pacienty neevidují, ať to zkusím u...). - I nuovi mostri nejsou strašidly, tahle by nikoho nevylekala, jsou to jen poděsové, stvůry až zrůdy, byť některé docela sympatické, ale takové to také je; viz Váchalův "Přírodopis strašidel", kde mez-mezi fantasmaty a realitou také není příliš zřetelná. Pozn.: I nuovi mostri je sequel filmu I mostri z roku 1963, režírovaného Dinem Risi, s 20 edpizodami, zde by jich mělo být 14. ()
Povídkový film je skvělou satirou lidské společnosti. Všichni tři režiséři nám ukazují, že stačí pár minut, aby nám sdělili to podstatné a není zapotřebí dvouhodinový film na podobná témata. Jedná se o krátké úsměvné povídky, jejichž podtext je ale místy velice krutý ( maminka odvezená do starobince, člověk, který umírá po odmítnutí první pomoci několika nemocnic, teroristický útok na letadlo atd. ). Většina příběhů nám ukazuje sobecký přístup lidí ( důležitější než zavražděný člověk je ovčí sýr, důležitější než zdraví manželky jsou její pěvecké koncerty, které "vynáší" ...). Potěšilo mě herecké obsazení Ornella Muti, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi. ()
Reklama