Znovu zamilovaná

A mě se to líbilo :) Krásně neamerické, francouzky milé a zpracovaním opravdu roztomilé. Už jen to že hlavní hrdinka zůstává vzhledem stejná, nemění se i když ji evidentně všichni vidí jako sobě věkem rovnou. Je pak velmi komické vidět "starou" postavu jak zápolí s problémy dospívání. Za mě povedený snímek k sledování při poklidném odpolední (28.02.2015)

Přes noc třicítkou s francouzskou noblesou, lehkostí a perfektním soundtrackem! Noémi Lvovsky mi v roli perfektně sedla a učitel Mathieua Amalrica byla naprosto úchylně šovinistický a téměř k nepoznání. Stejně tak mě překvapila civilní tvář (?) Yolande Moreau, kterou znám zatím jen z pár filmů, kde většinou hraje hrozné semetriky. Camille redouble byla skvělá a já bych ji klidně mohla za nějaký čas vidět znovu. (Viděno v IFP) (13.06.2016)

Viděno na jarní Frankofonní noci - už pomalu svítalo, poslední film po noci strávené sledováním filmů. Jen málokterému filmu by se mne podařilo probudit. Znovu zamilovené se to překvapivě opravdu povedlo. Hodně sebeironie, ještě víc nostalgie, jen o kapku méně bláznivých a trapných situací, skvělá herečka a hlavně trocha smutku na závěr. Krásné! (26.04.2015)

Napoprvé jsem tomu dala odpad. Po delší době koukám znovu a měním na dvě hvězdy. Přesto s tím filmem mám pořád problém. Hlavní představitelka mi nesedí vzhledem ke svým vrstevníkům a teď nemyslím období, kdy jim bylo 16, ale těch 40. Prostě tady to skřípe. A ta holka mi připadá úplně mimo. I když ta rozlučka s mámou byla fajn. (02.12.2018)

Film připomíná v Nitkově osobité interpretaci Nietzschem vyšperkované uvažovaní o stoické tezi věčného návratu téhož. Camille, představovaná režisérkou a scenáristkou v jedné osobě, madam nesoucí jméno Noémie Lvovsky, jež je - a zkuste to zapřít! - vzhledově podobná světově proslulé Maryl Streep, má tu "čest" vrátit se s vším, co s nezastavitelnými roky ví do doby, z níž se šine dráha jejího života. Žili byste znova, tázal se kdys Nietzsche; bezpodmínečně stejně či by jste své bytí-zde modifikovali? Zapomeňte na změny! Je to návrat téhož, existence dřívější je s existencí budoucí navlas stejná, respektive měla by být, dá se totiž uvažovat o nutné a ne-nutné nediferenciovanosti existence dřívější a budoucí, o svobodné vůli... já se v tom věčném návratu upřímně totiž zas tak moc nevyznám, jsem tu totiž jistojistě prvně. :-) Každopádně to jsem chtěl, Camille nám ukáže zda je silná osobnost a stojí-li si za svými rozhodnutími... Samotný film je stravitelný. :-) (11.04.2015)