Zorro

Jedním slovem NEZÁBAVNÉ ... bez jiskry, bez vůně a bez zápachu. Neboť originalitu, napětí i humor, které by příběh oživily, záhy pohltila všeobjímající, rozpínající se nuda - sterilní a upjatá dáma, která příběhu jednoznačně dominovala za asistence osamělé, mírné a poddajné naivity, vydané osudu (a nudě) napospas. Neobjevil se žádný Zorro, aby ji zachránil - ten dozajista skrz naskrz kladný, neohrožený a nepolapitelný hrdina měl co dělat sám se sebou. Klidně mohl na celé čáře zvítězit nad všemi svými nepřáteli, ale ze souboje s "Černým Tulipánem" (1964) by bezpochyby vyšel na hlavu poražený, odsouzený k rychlému ústupu ze slávy ... a k ještě rychlejšímu zapomnění ... 2,5* (13.11.2012)

Můj první film o Zorrovi a zároveň první film s Delonem. Kdybych to hodnotila úhlem prvního shlédnutí, dala bych tomu plný počet, neboť jsem byla naprosto unesená. Dnes po těch mnoho mnoha letech a shlédnutích vidím jisté slabiny, ale pokud mám možnost, vždy se znovu s chutí podívám. AD jako Zorro je nepřekonatelný. Že ten scénář je poněkud schizofrenní a neumí věrohodně přepínat mezi komedií a dramatem, že hloupost jeho protivníků je až protivně přehnaná ... co se dá dělat. Dospělýma očima uberu jednu hvězdu a příště se podívám zas. (13.09.2015)

Mnohem lepší než všechny předchozí i pozdější vezre kousků maskovaného mstitele... Mužný Alain Delon.. . komická dvojka tetičky a německého kapitána... pomsta... spravedlnost... kordy... černý plášť a maska.... Tohle jsem viděl v kině ještě víckrát než Vinnetoua... :-) a podívám občas i dnes, přestože vzrušení z dobrodružství a romantiky osamělého maskovaného mstitelen nahradila spíš nostaligie... (26.05.2004)

Zorro to není jenom Banderas, ale taky Alain Delon (i když toho mám zafixovaného především jako Černého Tulipána. Don Diego (Alain Delon) slíbí svému umírajícímu příteli, že se místo něj stane guvernérem Nové Andalusie. Diego se tak jako Miguel de la Serna stává novým guvernérem. Při jeho anonymních toulkách krajem zjistí, že mezi lidmi panuje bída a nespokojenost a poté co zaslechne legendu o Zorrovi se rozhodne jim stát a pomoci utlačovanému lidu...Celému filmu samozřejmě dominuje Alain Delon, ať už jako poněkud zšenštilý guverné a nebo jako neohrožený Zorro. Filmu možná poněkud překvapivě nechybí také humor, takže vážné pasáže se střídají s těmi odlehčenými. Ústřední melodie bratří Angelisů se do filmu sice příliš nehodí, ale je tak nakažlivá, že mi v hlavě zůstala i po skončení filmu. Hlavním problémem filmu je tak především jeho délka, která trvá přes dvě hodiny, což znamená, že místy se film opravdu vleče a člověka tak chtě nechtě zachvátí pocit nudy, protože Zorro jako film prostě nemá zase takové kvality, aby tuto délku zvládl. Ale jinak je to naprosto nenáročný film, na který se dá, především díky Alanu Delonovi, bez problému podívat. (02.07.2014)

Nejlepší Zorro jakého jsem kdy viděl. Sedmdesátá léta ve spojení s Alainem Delonem v dobrodružném filmu fungují zkrátka na výbornou i dnes. Delon nejen že zde skvěle odkrývá svůj velký komediální talent v roli přitroublého guvernéra, to by nestačilo. Role Diega mu sedne jako ulitá a lišák Zorro je v jeho podání naprosto perfektní. Film má v sobě spoustu přísad a různé druhy koření v podobě nejrůznějších odlehčení a gagů. Nádherná hudba od klasické bratrské dvojice. Závěrečný šermířský souboj je grandiozní! (16.07.2013)