Revival

Když jsem šel tuhle do kina, ze všeho nejmíň se mi chtělo na českou komedii, ke všemu s Alicí Nellis za kamerou a Mirkem Krobotem před ní. Vzpomněl jsem si totiž na filmy Mamas & Papas, a především pak na Okresní přebor a naskočila mi kopřivka. Jenže jsem po chvíli zkoumání programu zjistil, že ničím jiným ten den začít nemůžu, takže sympatická slečna pokladní mi pomohla od hodinové mzdy s bonusem a já s rozpačitým úsměvem prošel kolem další sympatické slečny uvaděčky do sálu. No a teď bych se rád posmál nad výroky zdejších odborníků a expertů, kteří se šťourají v Revivalu jako se malý děcko hrabe lopatičkou v bobku na pískovišti, jen aby nám všem ukázali, že česká kultura je zkažená, zkažený je i český divák, a že jen oni - odborníci a experti z řad ČSFD - to vědí. Zvlášť po přečtení příspěvku tamního specialisty na "Povídky, které nepřeroluješ" mám pocit, že bych měl odevzdat občanku a začít zase nosit plenky. Víte, ono se později ukázalo, že ten den byl nejlepším filmem právě Revival. A to jsem byl v kině fakt dlouho. Čili nejen v posteli platí kouzlo nechtěného... (14.07.2013)

Chtěl jsem se s letošníma Varama rozloučit ňákym pěknym filmem, místo toho sem ale viděl Revival, ve kterym ženský z Babovřesk hážou na Bolka Polívku spodní prádlo, Miroslav Krobot blinká a má průjem, Karel Heřmánek rozchází mrtvičku a Zuzana Bydžovská ukazuje zadek. Humor tvoří to, že někdo neumí používat mobilní telefon/nedokáže udržet moč/je Richard Genzer. Masakry. Hudební. 30% (09.07.2013)

Hrozně pohodový film o tom, že přátelství kvete v každém věku. Přestože patřím do té nižší věkové kategorie, tak bych na koncert 4 dědoušků zašel mnohem raději než na koncert nagelovaných a podmalovaných teploušů. Popravdě řečeno, bych nezašel na koncert žádný, protože už mezi živými není nikdo, kdo by mi za tu cestu stál. Několik vtípků přistálo skutečně na úrodnou půdu. Herecky je film pořádně nadupaný a trefil se mi do vkusu, což byl také hlavní důvod, proč jsem se na film vůbec koukl. Polívku a hlavně pak Krobota mám jako herce moc rád. Ríšu Genzera pak obdivuji jako baviče a alkoholika. Nejen oni mě ve filmu velmi potěšili. Děj je docela příjemný. Tedy přiznám se, že dobrou půlhodinku jsem zvažoval hodnocení nejnižší, protože mě film absolutně nechytil za srdíčko, ale jakmile se dá stará kapela do kupy, tak se konečně začíná něco dít. A to něco je vzestupného charakteru. Docela jsem se těšil na předstíraný infarkt, který se bohužel nekonal, což mi připomíná, že jsem možná mohl upozornit na spoiler, ale co se už dá dělat. 4 dědouškové se houpou nad rakví, takže jedna smrt nakonec přeci jen příjde. S přihlédnutím, že se jedná o českou komedii dávám 3*. Na naše poměry je to více než vydařené. (10.11.2013)

Ok, nejsem sice vyloženě fanda Alice Nellis, ale její tvorba velmi pomáhá současnému českému filmu nabídnout cosi jiného, takže jen více a jen houšť - ať se pouští do těch svých experimentů. V Ene bene a ve Výletu to bylo ještě velmi Papouškovské tlačení na pilu, v Tajnostech jsem se už naladila na její vlnu, Mamas & Papas byli příliš subjektivní, v Perfect Days jsme všichni zůstali při zemi, ale nepropadli jsme se ke kýči a nyní Revival si pohrává zase s trochu jiným žánrem. Čili ano, sice nemám záchvat štěstí pokaždé, když má výstup Krobot, ale všechny ty etudky zasloužilých Polívků a Heřmánků mi udělali velkou radost. #LFŠ (19.08.2014)

„Vy ste taky moc pěkná. Máte např. moc pěkné....boty“. Faktem zůstává, že tohle bych spíše čekal od J. Vejdělka popř. (současné) M. Poledňákové než A. Nellis a naopak si troufám rozhodně tvrdit, v rukou P. Zelenky by se jednalo o nezapomenutelnou podívanou. Plivat na Revival však proto ještě nebudu. Nenáročný, kvalitativně notně rozkolísaný snímek, který kolem vás prosviští bez jakékoliv zpětné rezonance, o nějakém (hlubším) přesahu nemůže být řeč. Jako příjemná oddechovka na So večer, však poslouží naprosto spolehlivě. Ano, můžeme namítnout, že v současné záplavě paniců nanic, ulovených miliardářů, bestiářů, zkrocených krokodýlů ....vyčnívá jakýkoliv počin, jak strašák v čerstvě zaoraném poli, ale nakonec můžu konstatovat, že pozitiva, byť těsně, přebila negativa. To přes fakt, že pachuti jisté prvoplánovosti a lacinosti (když pominu fakt, že Alice dobrovolně rezignuje na jakoukoliv snahu o motivaci postav, postupný vývoj...) se divák jednoduše neubrání. Scénář rozhodně na nějaké ocenění zrovna neaspiruje, stejně jako se nevyvaroval opakovaným klišé (postava slepce začíná s postupujícím časem silně otravovat), Heřmánkovi s Polívkou vyžilé rockery (narozdíl od neúprosně stárnoucích bilancujících chlapů) jen těžko uvěříte a Geňa, ruku na srdce, do tohoto formátu jednoduše nepatří. Za to M. Krobot si svojí typickou roli užívá s noblesou sobě vlastní a M. Geišbergovi jeho rockera, chytající druhou (třetí?) mízu, bez problému uvěříte. Příjemným osvěžením je potom bezprostřední „malá prsatá“ J. Boková. To v případě V. Dyka, může divák pouze porovnávat, zda-li je horší zpěvák či herec. Na druhou stranu (byť do cílové skupiny mám asi tak blízko jako Ljuba Skořepová k zápisu do první třídy) si dovedu představit, že je to právě on, kdo něžnější části zdejšího (pubertálního) publika, přivozuje příjemné vlhko v kalhotkách a nevědomky je připravuje na letní olympiádu v nové netradiční disciplíně- hodu na (živý) pohyblivý terč. Pokračování, v podobě vyprodaného Strahova, bych se přesto jen nerad dočkal. Už kvůli faktu, že pouhá samotná představa protestující Z. Bydžovské, překonávající délku místního hřiště, mi.....zůstaňme u smířlivé fráze, „nedělá po těle dobře“. 60% (02.01.2015)