Pan Klein

Chtěl zůstat v bezpečí - jenomže bezpečí přestalo existovat. Chtěl poznat pravdu - ale o kom ? O NĚM - nebo o sobě ? V každém případě na to nebyla vhodná doba. Atmosféra snímku je velice neodbytná, vyvolává lehké mrazení v zádech a mírnou nevolnost v oblasti žaludku. Protože tušíte, co může přijít - protože proti výkonné moci režimu jednotlivec nic nezmůže. Ocitá se v roli ovce - a není mu nic platné, že je hrabivou a tím pádem i dostatečně bohatou ovcí na úrovni. Hladoví vlci jsou všude kolem - spolu s privilegovanými ovcemi, které mají tu výsadu, že jim smějí sloužit. (18.03.2012)

Polud jsem si "stěžoval" na nedostatek souvislostí v "První klidné noci", potom s nimi šetří Costa-Gavras v "Panu Kleinovi" ze zásady. Pan Klein odhaluje vztahy a důsledky (příčiny již méně), které nás nechávají zcela bezradnými. A čím víc toho ví, a čím méně toho víme my, začínáme tušit jeho neblahý konec. Horečná snaha o vlastní obhajobu, která se postupně mění v palčivou snahu o poznání (Roberta Kleina druhého, který se stává prvním, a nakonec jedním) se stává posedlostí, která ho nakonec musí nutně zničit; jako okaždá posedlost vlastním Já. Inspiraci Kafkovým procesem nelze pominout, avšak mohl i sám inspirovat, třeba v dramatu Kressmanna Taylora - Adresát neznámý (2003). (21.08.2017)

Na tenhle film jsem se už dlouho těšil a čekal jsem pětihvězdičkovou záležitost. Ach ty očekávání, jsem poměrně zklamaný. Zcela průměrný film, který neurazí ale ani nenadchadne. Člověk u něho musí dost myslet aby pobral všechny souvislosti. Ten film ale není moc chytrý, je prostě zmatený. Samozřejně mě nechával v napětí, ale i ten konec mě zklamal. Jakožto milovník fr. dramat jsem zvyklý na jejich poměrně otevřené konce. Vlastně je mám i hodně rád, když se z nich dá rozuzlení a pointa zřetelně poznat. Ale tady byl konec dost divný a vlastně u mě ten film ještě zkazil. Jsem z toho poměrně nešťastný, tak kvalitní, poutavý a originální námět (člověk si pořád říká jak to jenom může dopadnout) a výjde z něho tak průměrný film. Teď to vypadá jako že jenom kritizuju a přitom dávám trojku. Ale ten film není špatný. Námět mě dost zaujal, zajímalo mě jak to dopadne a Delon v něm taky opět ukázal kus svého hereckého úmění. Jen mě prostě topil ve zmatku, který nakonci není vyjasněn. A to je můj základní problém s Panem Kleinem. Je mi to moc líto.:-( 60 % Ale plánuji se na to po čase podívat ještě jednou a víc se přitom soustředit. (25.11.2016)

Citlivá a tak trochu i náladová štúdia ľudskej ľahostajnosti, nesprávnej identity a dvojníctva, teda všetko tém, na ktoré som istým spôsobom zaťažený, a preto mi nedá nepovedať, že spomínané motívy sa okrem tradičnej tvorby Alfreda Hitchcocka či Davida Lyncha, objavujú už v Bibliii, a svoju renesanciu zažívajú v romantizme 19. storočia, napr. E. A. Poe v poviedke . W i l l i a m . W i l s o n . zachytáva rozpoltenie osobnosti medzi vedomie a svedomie, na čo mu slúži práve symbol dvojníka. Aký je však Loseyov Pán Klein? Typ priemerného, neutrálneho zlatokopa, ryžujúceho v mútnych vodách vichystického Francúzska, ktorého život sa rozpadne ako domček z kariet v okamihu, keď zistí, že má dvojníka. Žida. Nikdy ho síce nestretol, ale túžba pozrieť sa mu do očí sa stáva jeho posadnutosťou... (17.10.2010)

Až noir film o prvním židovském transportu z Paříže. Delon zde dostal prostor hrát na všechny strany (ač i zde jeho charakter má slabost pro křehké pohlaví) a je zde zcela posedlý pátráním po svém jmenovci, jenž mu tak obrátil život naruby. Losey je jeden z těch klasických vypravěčů, kteří dodržují lineární kontinuitu, žádné předbíhání, žádné skoky, jednotné tempo. Ruční kamera je zde až voyersky skromná a hudba zde jen emotivně zahalí nejzásadnější momenty. Scénář je velmi nápaditý a dá hercům hodně šancí ukázat, na co mají. V dnešní době je film občas až moc pomalý a některé symbolickéí scény (kabaret) jsou trochu zbytečné, ale zase pohled na válečnou Paříž je tu dokonalý. Pro mě osobně to je asi zatím nejzajímavější film s Alainem. V roce 1942 všichni chtěli z Evropy pryč, jen Robert by tu zůstal, kdyby si někdo nezahrával s jeho identitou... (23.07.2011)