Death Kappa

Chytrá žánrovka, kterou ovšem plně docení pouze znalci kaiju filmů. Death Kappa totiž cituje snad všechny pro žánr typické vyprávěcí prvky i natáčecí postupy, skládá jim poctu a přitom je taky tak jemně, neurážlivě paroduje. Je tu zkrátka všechno - oživlý mýtus v podobě kamarádské jezerní příšery Kappy, nedůvěřiví (a za trest také sežraní) opilí teenageři, šílená vědátorka a její pokusy na lidech, jaderný výbuch, neefektivní snažení japonské armády, souboj monster v centru města...prostě taková vtipná a vkusně přestřelená reklama na japonské bijáky s obřími obludami. Potěší také velmi pěkná práce s klasickými tokusatsu efekty (taktéž s občasným parodickým dotekem, jako přemrštěná choreografie soubojů, místy až příliš lacině použité modýlky vozidel a figurky herců, nebo propálené plátno se zadní projekcí) a samozřejmě i četné odkazy na samotného Krále monster - Godzillu. Zkrátka film od fanoušků pro fanoušky, běžný divák v tom uvidí nejspíš jen zastarale působící a divně natočený mišmaš, který si není jistý, jestli chce být parodií nebo ne. (10.07.2017)

Japonská podivnost. Tak nějak jsem čekal že se bude jednat něco ve stylu Godzilly ale nakonec se to splnilo jen z půlky. Ta první půlka je totiž o nějaký holce která jede k babičce a tu babku srazí parta dětí, a taky porazej nějakou sochu či co čím probudí stvůru zvanou Kappa. No ale je to jen mládě a tak se o ní ta holka začne starat. Do týhle půle jsem si jen říkal " Kurva co to jako je" nýbrž ta Kappa mi připomínala ty dementní nestvůry ze Strážců vesmíru navíc se tak i chovala. A ty zvuky co vydávala.... No myslel jsem že dám jednu *. Ale nakonec se budu hodnej a dám 2* a to jen díky prostředku kde se nasere matka Kappy či co to bylo a jakž takž demoluje město. Sice je to horší než nejhorší díly Godzilly ale aspon jsem konečně viděl nějakou snahu. No a ke konci se film opět dostává do průseru s tím malým hajzlem. Takže 2* a nikdy víc. (07.09.2012)