Pred polnocou

Nikam nespěchající dlouhé záběry, takhle dlouho jsem na hlavní hrdiny přes přední sklo auta ve filmu snad ještě nekoukal. Totéž se opakovalo s venkovním posezním s přáteli u jídla, kdy člověk opravdu dostávýá chuť na nějaký ten kvalitní řecký salátek s dobrým ročníkem ve skleničce. Záměrně jsem však vynechal to hlavní na celým filmu a tím jsou dialogy, protože o takhle poctivý dialogy ze kterých jde sám život člověk ve filmu hned tak nezakopne, tak vydařená kombinace intimních, zábavných, ale i romantických slov opravdu stojí za pozornost. Myslím sim, že film vyžaduje od diváka krapet tý partnerský praxe, ale na oplátku nabízí velmi kvalitní zážitek, protože mám dojem, že mnoho mužů i žen si při tomhle bijáčku hrábne do svých vlastních životů. (25.06.2013)

,,KDYBYCHOM NEMĚLI HOLKY A VŠECHNY TY STAROSTI KOLEM, BYLY BYCHOM POŘÁD SPOLU?…“ /// ÚVOD:Pro všechny stojící na počátku manželství, nebo pro ty, jenž si myslej, že fláknout dveřma je řešení... PART 1: Ethan se předkecá na letišti se synem, aby pak pokračoval s manželkou cestou na statek, kde trávěj dovču. Holky vzadu spěj. Kecaj vo všem: děti, syn, bejvalka… PART 2: Statek. Ethan kecák s chlapama a paní s ženskýma. Vo všem, ale spíš o sobě, vo práci. Holky už jsou vzhůru. Pak večeře, je jich 8 a povídaj. Vo všem – přiznávám, že pár myšlenek (příběhů) mě zaujalo. PART 3: Cesta na hotel. Oni dva – sami. Povídaj o něčem jiným než o dětech a povinnostech. Jdou a mluví a mluví A PAK(!) – sednou a mlčky sledujou západ slunce. To je krása. TO TICHO! PART 4: Hotel. Kozy ven, ale manželská romantika už není co bejvávala. Není to věkem. Je to těma rokama vztahu. Asi bych vo tom něco mohl vědět. Takže je potřeba – správně! – si vo tom PROMLUVIT. ZÁVĚR: Snaha o zachycení podstaty manželství nebo vztahu po x letech? Snaha o zdokumentování opravdovýho života dvou lidí? Asi. Čekali jste něco jinýho? Jak dlouho jste spolu? Dám 3*, protože se se vším dá souhlasit. Ale jinak – NUDA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč vím, jak to začalo. (no, já to nevěděl a taky žiju…) 2.) Myslím, že nejvíc štěstí mi přinesou přátelé a práce. 3.) Mám málo svýho rodinnýho života (hlavně hovory s manželkou mi chyběj). 4.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.09.2013)

Taková natěšenost na Řecko, ale celé se to klidně mohlo odehrávat někde na Floridě nebo u Nice, a bylo by to putna, protože kromě záběru na letištní halu v Kalamata a pár nesmělých pohledů na moře přes koruny olivovníků kamera celou dobu bere jen ústřední dvojici. Někdo asi měl pocit, že divák nesmí být ochuzen o naprosto tuctový příběh několika sobců. V tom filmu je hodně pravd, nejvíc ta, že miliony lidí se rozvádějí. Což všichni víme, a taky víme, proč to tak je. Jenomže ve filmu se v tom nebývale rochní, plkají moribní kraviny, až se u toho za ně stydíte, a divákům se třepou kolena, proboha, jak je tohle dokonale ze života! (25.08.2013)

Linklaterovu trilógiu som sledoval v poradí 2-1-3, pričom jednotkou pre mňa ostáva dvojka, čo je v rozpore s mienkou väčšiny. Ja som vnímal tie tri beforovky ako počas očarenia, počas precitnutia a počas dezilúzie. Napriek prudko odmietavým vyjadreniam niektorých mojich obľúbencov (mat.ilda) považujem aj túto časť za zaujímavú, závažnú a mne blízku. Predpokladám, že mnoho manželských, či mileneckých dvojíc prešlo touto fázou bilancovania, či prehodnocovania, ktorá nie je príjemná, pretože ukazuje rozdiel medzi očakávaniami a ich naplnením. Napriek tomu, že ide o čisto konverzačný film, ktorý by bol vhodný aj do divadla, som sa ani na chvíľu nenudil a hlášky typu (hele kozy a ahoj pse) ma vôbec nepobúrili, lebo takto nejako sa množstvo ľudí vyjadruje bez toho, aby v tom videli niečo neprirodzené. Písať o hereckých výkonoch je zbytočné. Zvládli to obaja, i keď Julie Delpy o poznanie lepšie. A tak ako u Bournovskej trilógie, aj u tejto si prajem, aby nikto neprišiel s nápadom spraviť z toho tetralógiu, veď KDD (každý dolár dobrý). (13.01.2015)

Na začátku se pokusím o vlastně zbytečné a oddělím jednotlivé díly od sebe. Před úsvitem byla krásně naivní romantická komedie o dvou mladých plných ideálů, kteří náhodně zahořeli (blouznili), Před soumrakem příběh dvou zralejších dospělých, kteří někam vykročili, ale vzpomínky je táhnou k něčemu, co možná měli udělat (ale neudělali), Před půlnocí příběh dvou lidí, kteří pro vzpomínku změnili svoje životy a udělali to, co si na začátku slíbili nikdy nedopustit. Následkem toho je třetí film nutně nejotevřenější, nejintimnější (existuje tu jen málo tajností a prostoru k předstírání "jsem někým jiným"), nejbolestnější (vrací se v něm mnoho témat, které byly v předchozích zastaveních námětem vtípků, akorát teď už se jim směje o poznání hůř) a zároveň nejvýrazněji sarkastický až cynický. Je to konverzační rozbor všední rutiny, která sem tam ještě odhalí zbytky "intelektuálního sex-appealu", který Jesse a Celine pociťovali, především je to však civilní ponor do banality, únavy a strachu být sám. Před půlnocí překypuje ironií, vnitřní i kontextuální (obsazení nonkonformní pozorovatelky rozkladu tradiční rodiny Athiny Rachel Tsangari do role hubaté řecké ženušky), obsahuje zřejmě nejlépe vystavěný dialog v celé trilogii (scéna v autě), z velké části postrádá papírové šustění předchůdce, který trochu pracně "navazoval". Hladkost hraničící s rutinou (ale tou nejjímavější), kýčovité prostředí řecké idylky neustále srážené drobnými konflikty, obavami i tušením toho, že na konci Před půlnocí už nebude místo pro sen a romantickou zasněnost. Přesto je závěrečná scéna křehce hravá, plná kontrastů naděje, rezignace i humoru, který rozvíjí vztah jedné z nejpozoruhodnějších filmových dvojic poeticky i neúprosně střízlivě zároveň. Linklaterova minimalistická režie opět triumfuje a sází na organicky plynoucí čas občas předělený cézurami smutku / okouzlení, scénář je ještě o něco vybroušenější, vypointovanější a nabitý břitkým vtipem, byť u několika málo scén se opět dostavuje váhání, zda ta malá perlička na dně stojí za velkou hromadu slov. Nechce se mi to dělit, ale když, tak Půlnoc je mi emocionálně i myšlenkově nejblíž. So, Jesse and Celine, later... v další dekádě. (24.06.2013)