Dnes sa nikam nejde

V malém sovětském městečku je náhodou naraženo na "hromadu" nebezpečných dělostřeleckých granátů z druhé světové války. Rada, starosta a armáda se usnesou, že bomby, jednu po druhé, vyvezou za město, kde je nechají bezpečně explodovat, zatímco obyvatelstvo musí být nekompromisně vystěhováno... Neprávem opomíjený film Andreje Tarkovského. Za těch čtyřicet minut je nám tu naservírovaná taková spousta dramatu a napětí, které se láme až s úplným koncem filmu, že jsem chvílemi ani nedýchal. Ano, u Andreje Tarkovského byly i začátky hvězdné!!! (20.05.2005)

Má hloupá představa, že se bude jednat o rodinnou rozepři, která vyvrcholí slovy: "Dnes se nikam nejede, milánkové!", se ve mě šprajcla na dlouhou dobu, ale jelikož vím, že Tarkovskij není Susanne Bier v džínové bundě a s knírem, šel jsem do toho. Téma bomba na venkově je brilantní, horší je to s "chytnutím diváka za flígr". Opravdu, vůbec jsem to neprožíval, bylo mi to všechno jedno! Rodino, voják ze mě fakt nebude! (10.08.2009)

Bohužel, místo deklarovaných "infarktových" stavů jsem prožívala spíše lehce pobavené chvilky - například když se jeden z vojáků jal naplácat hlínu na údajně slyšitelně aktivní bombu ležící na slunci (co chvíli bylo všem opakováno, že se jich nesmějí dotýkat) a poté, když byla přikryta košilí dalšího z přítomných, někdo hodil vážnou hlášku, že teď stačí, aby se na tu košili vysral pták a je po nich - jak z veselého béčka. Ke konci se atmosféra sice trochu zlepšila, avšak na víc než na pěkné 3* bych to neviděla. Stále jsme však u Tarkovského začátků - jeho pravé majstrštyky mají za pár let teprve přijít! (15.11.2006)

Tarkovskij je už ve svém druhém školním filmu silný v obrazové kompozici a výborně také funguje budování napětí pomocí chytrých prostřihů. Práce s tempem je však kolísavá - pasáže s odkrýváním zeminy okolo raket je neuvěřitelně zdlouhavá a bez patřičné tenze. V některých částech pak působí film zcela nezáměrně komicky (a domnívám se, že tak musel působit i v dané době - viz zabodnutí do té doby s největší opatrností přenášené rakety do země, aby si voják mohl vedle výbušniny zapálit cigáro. (07.08.2017)

veľmi dobre budovaná atmosféra napätia, najlepšie sú samozrejme sekvencie z vyhrabávania munície.... už v tomto filme sa rysujú niektoré prvky Tarkovského tvorby (napäté detaily tvárí, hrnček + kvapkajúca voda, studňa, "hlina", obeta, smrť jedného vs. záchrana mnohých), no zase to podľa mňa preceňovať netreba.... ono, tú napätú atmosféru narušia totiž niekedy ztreštené konania postáv.... napríklad keď si vojak s úľavou zapáli pri bombe a ponúkne prísediaceho, alebo vidíme "transport" ísť po rozbahnenej ceste kde sa náklad kymáca, a potom zrazu po rovnučkej asfaltke..... no a výsledné výbuchy neboli samozrejme také silné, aby tie bomby bolo treba trepať až niekoľko kilometrov za mesto.... Tak či tak, takéto ranné filmy veľkých režisérov ľudia pozerajú najmä zo zvedavosti a pocitu "kompletizácie" filmografie - ak niekto tvrdí opak, tak mu moc neverím :) (07.09.2012)