Ôsmy deň

Kdysi jsem to už viděl, a vybavil jsem si to snad jen podle závěrečné smrti toho postiženýho kluka. A podruhý jsem to viděl předevčírem. Možná jsem se nechal unést tím, že se na to se mnou díval synek, kterýmu se to hrozně líbilo a pořád se tak hezky smál...takže jsem tomu tady nejdřív napálil 5 pecek a ještě jsem se rozplýval nad tím, jak to bylo bezva. Teď jsem z toho vystřízlivěl a snižuju hodnocení na 3! Nikdy jsem tady zatím nic podobnýho neudělal. Nebo si to aspoň nepamatuju. Ale tohle je limo, který zpětně vnímám jako barvotiskový píárko na mentálně postižený. Dormael mě trochu zmátl tím, že tam má toho echt barvotiskovýho španělskýho pěvce, a ve srovnání s ním působí jeho film realisticky/realističtěji. Přitom je to sladkobolnej nesmysl, založenej na příležitosti v osobě postiženýho kluka, kterej je něco takovýho (možná jako jedinej na celým světě!) schopnej zahrát. Jaco to Pascalovi psal přímo na tělo a ještě se, myslím, chtěl zalíbit v Americe. Takže sorry, za tohle bůra dát nemůžu, i když jsme se u toho se sedmiletým chlapečkem pořádně zasmáli. Na to musí (bohatě) stačit ta troječka. P.S.: Teď už budu fakt ošklivej, ale tohle bylo takový lepší Trhala fialky dynamitem. (18.08.2013)

Tohle téma, dvojice naprosto psychicky odlišných lidí, kteří se zpočátku vůbec nechápou, je velice atraktivní. Skýtá nepřeberné množství nápadů a v dobrých rukou to musí snad vždy dopadnout dobře. Konec konců tu máme Rain Mana a loňské Intouchables, takže je vidět kvalitativní stránka námětu. Osmý den není vyjímkou! Až na pár scén v druhé polovině filmu, které celý film a pouto mezi ústřední dvojkou trošku degradují svojí nereálností a nadsazeností, je to velmi pěkný, příjemný a lidsky úsměvný film. Hlavně díky parádnímu a velice sympatickému Pascalovi to působí velmi upřímě a skutečně. Moc dobré, a i přes veškeré dění a délku stopáže z toho mám pozitivní pocity a George jsem si přímo zamiloval. Osmý den bůh stvořil George. (30.09.2012)

On the eighth day God created Georges. Smutné, pekné, dobre zrežírované s výbornými hereckými výkonmi miestami síce spadajúce do prílišnej sentimentality. Avšak táto téma je už mnohokrát spracovaná a videná, ale keby tam nebol ten záverečný polminútový úsek SPOILER zoskoku, tak by to mohol byť aj jedinečný kúsok. (09.07.2011)

Pan manažer potkal svého světlonoše a ten mu změnil jeho stereotypní život a ukázal cestu. Harry setkání s tak čistou duší, jako byl George, potřeboval, aby mohl konečně otevřít oči. Velmi příjemný a citlivě natočený snímek. Ani mi nepřišlo, že je tak dlouhý. Ponořila jsem se do něj a nechala se jím pohltit. Hrátky s kamerou byly taky příjemné a Georgovi představy byly kolikrát dětsky naivní, ale to bylo tou jeho čistou a nezkaženou duší a opravdovostí. (01.04.2015)

Tak trochu jiny Rain man. Chlapik je prepracovany, ma zvraceny hodnotovy zebricek a do toho vseho se mu do zivota priplete handikapovany Georges a vydaji se spolu na zivotne dulezitou road-movie. Gorges ma moc rad cokoladu a svoji maminku, Harry miluje sve deti a manzelku. Oba pri sve spolecne ceste zjistuji, ze nemuzou mit vsechno. Skvele jsou zejmena Georgeovy fantazie (napr. ta, ktera zacina malou myskou), kterou jsou ohromne silne a zaroven Georgovy ukazuji svym zpusobem skutecny svet. Nakonec bych rada jeste zminila zcela neuveritelne finale (hlavne mongolska scena a pout a uplne finalni scena s Georgesem). Zkratka Le Hutieme jour si me ziskal a nemaly podil na tom ma i Daniel Auteil. (05.09.2011)