Metallica: Through the Never

Lidi neblbněte, ten film si zasloží víc než 100%, kdo dává méně, tak není pravej fanda Metalliky. Škoda, že v Brně nenáme Imax, zážitek by byl ještě větší. Víděl jsem to v Pardubících v sále s menším plátnem což nechápu, přesto od první sekundy do posledního závěrečného titulku jsem nadšením poskakoval na židli. 3D mě vtáhlo doslova do děje, parádní set list, i ta filmová vsuvka v ulicích nočního města se mi dost líbíla. Rozhodně jdu na to ještě několikrát, nebudu čekat než to vyjde na Blu Ray. Musím to vidět znovu a znovu, měl jsem pocit, jako bych se vrátil z koncertu. To se Metallice moc povedlo, obrovský zážitek ve 3D. Velkolepý koncert, rád bych se tam viděl. Nejlepší kapela všech dob. Co bylo v tašce? Snad se to dozvíme v bonusu na Blu Ray. (06.10.2013)

Výborný zážitek. Když už kapela nemůže objevovat nové cesty na poli hudebním (alespoň teda ne tak, aby se to dalo poslouchat), hledá je na poli koncertních filmů. Jednu hvězdičku ubírám, protože koncert je trochu obroušený, předpokládám, že z důvodu přístupnosti. Je legrační, že tvůrci mají strach, aby děti neslyšeli Jamese Hetfielda pořvávat "Die motherfucker, die!", ale pohled na hrdinu procházející polem oběšenců není problém. Ale to jenom tak na okraj (04.10.2013)

Povinnost pro každého fanouška Metallicy. Toto není film, toto je hotový koncert, protkaný dějovou linkou, která je úzce spojena s playlistem. Nebýt v kinosálu, tak by jsme tam rozpoutali kotel. Jen je škoda, že překladatel nemyslel na lidi, kteří neznají obsah písní, protože jim mohl překlady písní vložit do titulků, aby víc pochopili tu dějovou linku. Záhada jménem "taška" zůstane zjevně nevyřešena. 3D nijak nerušilo, jen bylo více znát během efektů a závěrečných titulků. Jinak za mě 5* - 90% (07.10.2013)

Před dávnými časy, v naší Galaxii, žil jeden mladík, který prošel zajímavým hudebním vývojem. Přes normalizační cajdáky typu Holky z naší školky či Profesor Indigo, začal s nastupující pubertou čím dál více tíhnout k tvrdší hudbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přes tehdy populární domácí rockové či metalové skupiny (Kern, Arakain, Titanic, později třeba Törr), dospěl k proslulým zahraničním kapelám - Metallica, Sepultura, později drsné deathmetalové grupy jako např. Napalm Death, Obituary, Suffocation, Cannibal Corpse, aby následně v druhé polovině devadesátých let, okouzlen světem filmu, začal koketovat nejprve s orchestrální filmovou hudbou a poté s hudbou klasickou. Přestože je dnes po hudební stránce úplně někde jinde než před čtvrt stoletím, s lehkou nostalgií vzpomíná na dobu, kdy se škádlil s přáteli depešáky, neboť mezi metalisty a depešáky panovala svého času stejná rivalita, jako mezi fotbalovými příznivci Sparty a Slavie. Nechal si tehdy narůst dlouhé, opravdu dlouhé vlasy (až po prdel), i v největším letním parnu nosil černé kalhoty, černé tričko a černý kožený křivák, protože správný metloš by se do jiného vohozu prostě neobléknul! Trvalé následky v podobě nebezpečně řídnoucí kštice mu nyní nezbývá než přehlížet, každý si přece musel projít nějakou formou puberty. Ale přestože je onen mladík dnes mužem v nejlepších letech (čti: osmatřicetiletý stařec) a primárně poslouchá zcela jinou hudbu, nenechal si ujít možnost vrátit se o více než dvacet let nazpět v čase a vyrazil do kina na 3D film Metallica: Through the Never. A udělal moc dobře, neboť kvarteto amerických heavymetalových mágů řádilo jako zamlada! Jediné co se mu příliš nezamlouvalo, byla násilně naroubovaná dějová linka se zfetovaným Dane DeHaanem, naštěstí nezabírala víc než cca čtvrtinu stopáže. A zbytek, zbytek byl čirou ódou na metal, na Metallicu, legendu mezi legendami! Verdikt: chvilkového návratu do svého mládí rozhodně nelituje. A 3D koncert Metallicy doporučuje i Vám! (12.05.2014)

Metallicu už jsem pěkně dlouho neslyšel, a tak jsem rád, že jsem si ty jejich parádní songy zase mohl oživit. "Metallica: Through the Never" je v podstatě záznam koncertu, ale s tím, že je doplněn o docela jednoduchý příběh, který má ale ten správný náboj. Strhne vás ale hlavně hudba, která dokazuje, že ani okolo padesátky nejsou tihle pánové nudní a pořád v sobě mají pořádnou sílu. (04.02.2014)