Metallica: Through the Never

Metallica je sama o sobě kapelou, kterou není nutno nijak zvlášť představovat, takže už jen samotné působení kapely je natolik uchvacující, že zpracování tohoto muzikantského počinu s lehkou dějovou vsuvkou dělá z koncertního záznamu hudební dílo na velmi vysoké úrovni. Rád se na to podívám znova a zas. (26.09.2013)

Nejdříve řeknu tohle: dá se řici, že jsem fanouškem Metallicy. Metallicu a její první 4 alba (Kill´em All, Ride The Lightning, Master of Puppets a ...And Justice for All) mám strašně rád, ale pokud se budu chtít podívat na jejich koncert a užít si ho, tento paskvil vynechám, jelikož zvuková stopa je příšerná. Nechápu, proč zvýraznili basovou linku takovým způsobem, tohle se nedá poslouchat. Za mě je to strašné zklamání. (19.01.2014)

Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. (15.10.2014)

Pánové z Metallici jsou neskuteční pozéři a ješitové, ale nejspíše i kvůli tomu můžeme na plátně vidět jeden z nejvelkolepějších rockových koncertů. Pódiové show je bombastické a zvuk perfektní. A to je vlastně všechno. Putování Tripa už je jen takovým malým bonusem navíc. Ten, kdo má alespoň trochu kladný vztah k této kapele, tak se bude bavit. Kdo ne, a jde na tento film čistě z „intelektuální“ potřeby kritizovat, bude se hodinu a půl nudit a pak po internetových fórech kydat hnůj. Jeho chyba. (05.12.2013)

Priemer a to len za to, ze Metallica je legenda, ako bol Legendou Lemmyho Motorhead- ten vsak zanikol jeho smrtou. Od albumu St. Anger z roku 2003 sa uz len trapia. Podla mna ziju len zo slavnej minulosti a v depresivnej pritomnosti. A to som ateista a funda metalu. Ten tiez patri do vseobecneho rozhledu. 50 % (03.01.2018)