CBGB – Kolíska punku

Na CBGB & OMFUG aneb Country Bluegrass Blues and Other Music For Uplifting Gormandizers jsem se opravdu těšil, protože newyorská punková scéna 70. let je moje vůbec nejmilovanější hudební období. Zápletka mi tu nechybí, beru to jako snahu zachytit nejslavnější léta tohoto legendárního klubu. Ale asi tak od poloviny filmu už sledujeme jen nekončící finanční trable Hillyho Kristala, což je popravdě docela nuda. Chybí mi tu nějaké příhody Dee Dee Ramona, Johnnyho Thunderse a dalších, o kterých je především úžasná kniha Zab mě, prosím. Celkově je trochu ostuda, že ve filmu zcela chybí Johnny Thunders (uslyšíte ho alespoň na soundtracku), New York Dolls a dokonce i písnička Chinese Rocks. A Iggy Pop, Lou Reed a další se zcvrkli na pouhé karikatury s jednou či dvěma hláškami (viz třeba Now I Wanna Sniff Some Glue), stejně jako se nám z filmu nějak vytratily všudypřítomné drogy, groupies, bedňáci a tak celkově každodenní život kapel z CBGB scény. Ramones a Television z děje brzy zmizí a nejvýraznější zůstávají Dead Boys, kteří ale bohužel působí hrozně nepřesvědčivě, playback z toho přímo čiší. Zachraňuje to alespoň poťouchlá cameo rolička Cheetaha Chroma. Autoři si taky mohli odpustit anachronismy, kterých je ve filmu zřejmě víc než reálných skutečností. Ramones jen těžko mohli před Hillyho přijít s písničkou I Got Knocked Down (But I´ll Get Up) ze sólového alba Joeyho Ramona z roku 2002, stejně jako Patti Smith rozhodně nemohla vystupovat s písní Because the Night ve stejný den ani rok, kdy Lou Reed poskytoval rozhovor pro časopis Punk. A stejně tak všichni víme, že slavné tričko Please Kill Me bylo bílé a vypadalo úplně jinak. Ale celkově si pokusu natočit o CBGB film cením, protože já osobně bych do takového projektu asi neinvestoval. (28.12.2013)

CBGB je jasná pocta tomuhle punkovému inkubátoru a jeho protagonistům. Film je plný zápalu pro příběh a pomalu mytologickou historii tohohle klubu. Narvaný alespoň štěky čehokoli, co se daného místa týkalo. Avšak filmařsky je to takový vlhký kapřík, co se mrská v rukách a filmař ho nějak nezvládá utopit. Příběh dost jak kvalitou, tak přehledností. A tohle nezachrání ani "Snape s Ronem" (Rickman, Grint), či "Leonard" (Galecki). A mnozí další herci jakožto punkové hvězdy (Debbie Harry, Lou Reed, Sting, Ramones - zejména Joe,...) jsou skvělí, ale v důsledku trpí filmem samotným. Takže jako filmu CBGB nemohu dát lépe jak za 3 hvězdy. A to je i tak na hraně. Ale jako obložené míse pamlsků pro fanoušků téhle "scény" či doby nemůžu dát nějakou hvězdičkovou nálepku. Viděl jsi - super, neviděl jsi - koukej to dohnat! Je to totiž skvělá kompilace. (07.08.2014)

Zo začiatku som mala trošku problém so šťýlom akým je tento film natočený, ale po chvíľke som sa do tohto zvláštneho štýlu rozprávania dostala a potom som sa skutočne už len bavila. Doteraz som nemala potuchy kto to bol Hilly Kristal no od dnes to už viem a som rada, že takýto človek s veľkým srdcom a mizerným manažérskym talentom existoval....a pevne verím, že tie toalety od momentu kedy sa končí dej filmu boli konečne poupratované, lebo 30 rokov úspešného fungovania CBGB si v takýchto podmienkach viem len ťažko predstaviť :-) (21.08.2014)

Nesourodá směs různých historek o tom, jak která kapela začínala v CBGB. Film je tak nějak bez děje, prostě si plyne a najednou skončí. Chybí tomu nějaké výraznější scény a bohužel od průměru to nezachrání ani výborný Alan Rickman. Na jedno shlédnutí se to dá, ale pochybuju, že bych to potřeboval vidět znovu (04.01.2014)

Zajímavý, leč zkratkovitý film o výčtu kapel, které prošly legendárním klubem CBGC. Díky pestrému hereckému obsazení a punk-rockovému soundtracku se pravděpodobně nudit nebudete, ale žádnou přidanou hodnotu nebo filmařskou nadstavbu tu nehledejte. Je to zkrátka hraný dokument, který víceméně zaujme pouze dvě skupiny diváků - fanoušky jednotlivých kapel nebo fanoušky jednotlivých herců. (14.01.2014)