Jeden hot a druhý čihí

Patrí to k tomu lepšiemu, čo Louis de Funés natočil. Zopár vynikajúcich scén na pobavenie. Funés v jednej zo svojich najzápornejších filmových postáv, ale bol to skvelý herec, to sa musí uznať. A Annie Girardot hrá v tomto filme tiež skvele. Vo filme sa objavuje aj zopár ďalších hercov, ktorí sa často dostávali na scénu vo filmoch božkého Louisa. Hudba Vladimir Cosma. Najvtipnejšie scény : masožravá rastlina v skleníku a netradičný spôsob podávania injekcie, trojitá svadba, Japonci všetko kupujú, záverečná výroba svetrov... Znova vynikajúci dabing celého štúdia, hlavne samozrejme Františka Filipovského. (06.10.2008)

Je to zajímavý, ale mě se tohle líbilo nějak méně, vlastně jen docela málo. Hlavním důvodem je samozřejmě to, že podstatně větší část celého filmu stojí vlastně jen na jednom jediném fóru (a to ještě notně blbém) o proměně útulné domácnosti v tovární halu. Je sice pravda, že jakmile děj (žel, jen na vzácné chvilky) tenhle základní fór opustí, začne být film okamžitě skutečně dobrý, ale jak už jsem řekl, hasne to příliš rychle a na dlouho. No a další kámen úrazu je samozřejmě nízká kompatibilita geniálního Louise de Funése s jinými skutečnými hvězdami. Chápu, že bylo určitě svůdné, pokusit se umocnit de Funésovu komiku ještě jiným mistrem tohoto oboru, ale de Funés prostě byl opravdu natolik dobrý, že potřeboval a dovoloval vlastně jen nahrávače. No a to hvězdě takového formátu, jakou byla Annie Girardotová, která měla navíc už zcela ustálený a vytříbený komediální typ, prostě stačit nemohlo. Ve výsledku se tedy opět (jako už předtím s Jeanem Gabinem, nebo s Geraldinou Chaplinovou) vzájemně "vytloukli". Asi opravdu první i poslední velkou hvězdou, které to s Funésem klapalo, byl Jean Marais (možná proto, že si vlastně ve filmech vůbec nekonkurovali - Funés obstaral legraci, Marais napětí). (24.06.2017)

Zpočátku neuvěřitelná legrace. Pak se ale ukáže, že pan továrník miluje víc svou továrnu než paní továrníkovou. Annie Girardot a Louis de Funès jsou ve svých rolích tak přirození, jako by byli skutečně manželé, navíc je tu hudba Vladimira Cosmy a dialogy Pascala Jardina. Jen tu zničenou zahrádku a skleník nějak nemůžu přenést přes srdce. (07.07.2011)

Po boku Louise de Funèse se za léta vystřídala řada filmových manželek, z těch méně známých mě namátkou napadá Yvonne Clech, Paulette Dubost, Andréa Parisy nebo Dominique Davray, k větší slávě měla nakročeno Claude Gensac, která s ním hrála nejčastěji. A pak v závěru jeho kariéry někoho napadlo spojit ho s tehdejší největší ženskou hvězdou. Překvapivě se nekonal takový úspěch, jaký si asi tvůrci slibovali, přitom spojení Louis de Funès-Annie Girardot muselo podle mě působit dost lákavě. Pro mě je dodnes Jeden hot a druhý čehý výborná zábava s dobrými dialogy, i když některé frky jsou tak pitomě jednoduché, až to bije do očí (třeba počítání dělníků před spaním). Nicméně ve druhé půlce Annie Girardot dodržela svou tehdejší trade mark emancipované a všeho schopné ženy. (01.08.2012)

Velmi půvabná a zábavná komedie o krizi v manželství, která je způsobena nesmlouvavostí manžela při cestě za úspěchem. I když s tím jde v ruku v ruce i vzestup manželství. Guillaume Daubray-Lacaze (skvělý Louis de Funés) je energický muž, který pro úspěch v podnikání i místní politice neváhá omezovat ostatní. A to i svou manželku Bernadette (dobrá Annie Girardot), kterou miluje, ale obří zakázka pro Japonce má vždy přednost. Guillaume neváhá využívat svého vlivu starosty, svého přirozené respektu, který k němu cítí většina jeho poddaných a zaměstnanců. Bernadette se pod vlivem okolností, postupného přeměňování domova v továrnu, ztráty její jediné radosti a pod vlivem jejího obdivovatele doktora Landryho (Julien Guiomar), staví proti svému manželovi v komunálních volbách. Nastává neuvěřitlně rozpustilá strkanice o hlasy, rodinné neshody vyplouvají na povrch a obyvatelé se mají čím bavit. Další zajímavé postavy: sluha (Maurice Risch), který se tak často stával hromosvodem při Guillaumových problémech, prefekt (Jacques Francois) a ředitel banky (Daniel Boulanger). Zábavné, úderné, a i přes závěrečnou idylu vše směřuje do stejných kolejích v touze po seberealizování. (26.02.2011)