Rozbitý svet

Tento film na svojej pomerne krátkej ploche rieši veľmi veľa problémov, ale musím povedať, že sa mu to darí veľmi úspešne. Vplyv prostredia, výchovy, ale aj individuálne predpoklady jednotlivca to všetko je takmer v každej jednej postave veľmi dobre zohľadnené a uveriteľné. Páčil sa mi aj záver, ktorý zašiel až do podvedomia a dal filmu nakoniec veľmi príjemný a nádejný podtón. (25.11.2015)

Z počáteční bezstarostné nudy se to po půli přepne do "všichni jsou v prdeli módu," což chvílemi působí docela vykalkulovaně, (záchranka a policajti byli v těch třech domech snad častěji než v osmi sériích Zoufalejch Manželek) ale když přituhuje, tak si to pozornost umí udržet. Hlavní hrdinka mi bohužel nebyla moc sympatická. Civilní Tim Roth byl dobrej. (03.09.2016)

Ještě pár minut před závěrečnými titulky jsem si myslel, že se na autory budu zlobit za to, jak nejdřív rozehráli slibnou, citlivou, ze života dobře odpozorovanou mnohovrstevnatou partii, jen aby s ní v koncovce zakormidlovali do bezpečného přístavu slzopudného melodramatu. Těch posledních pár minut ale měli celé kino včetně mé maličkosti na lopatě tak, že jsem jim odpustil a šel domů lehce rozechvělý. Pak jsem se na to vyspal a druhý den už ve mně mnoho nezůstalo. (30.07.2014)

Ďalšia sociálna dráma v podaní filmovej Británie. Námetovo opäť veľmi pozoruhodné dielo a celý ten pohľad na situácie, ktoré vypĺňali príbeh bol dosť zaujímavý. Avšak veľmi veľmi dlho trvalo, kým som sa v tomto filme zorientoval a nejako mi všetky tie medziľudské vzťahy prišli až prehnane náročné. Spracovanie ma teda narozdiel námetu až tak veľmi neoslovilo. Príbeh to bol z veľkej časti vlastne dosť depresívny, ale na druhú stranu aj dosť reálny. Všetky tie krivé obvinenia, šikana, (ne)priateľstvá a nečakané zvraty vytvorili dobrú zápletku, no celkový dojem z tohto filmu je u mňa žiaľ len priemerný. Británia predsa takéto príbehy dokáže premeniť aj na oveľa lepšie diela. (18.03.2014)

Nebudu spekulovat nad tím, na kolik Rozbitý svět vybočuje z představ o podobě sociálního dramatu a kolika prvky ho překračuje. Spíš napíšu, že tohle drama z městské periferie mě emočně zasáhlo do černého. Těm postavám jsem jejich konflikty, motivace a krize věřil a herci mě bez výjimky přesvědčili o svých vysokých kvalitách. Eloise Laurence je talent, který by bylo velká škoda nevyužít, doufám, že ji ještě v pár snímcích uvidím i v dospělém věku. S označením melodramatu bych nesouhlasil, tohle nejsou lacině ždímané emoce, Rufus Norris mě svou nápaditou režií, kdy chytře využívá flashbacky a dávkuje informace, přesvědčil o tom, že stojí za to sledovat jeho další tvorbu. Celkový dojem: 90 %. (21.02.2018)