Tetovaný

"Pohrdáte penězi. To chápu. Ale do jaké výše?" Toť otázka. Kolik by mi museli zaplatit, aby jim dovolil odloupnout si Modiglianiho originál i s kůží z mých zad? Asi nic, protože my jsme se s Amedeem Modiglianim poněkud minuli v čase a prostoru, ale Legrain alias Louis Marie de Montignac jeho originál na zádech hrdě nosí. Já jsem se bavil při Mézerayově neustálém smlouvání, při opravě zámku a hlavně či Legrainově ranním troubení a neustálém házení lidí do hladomorny. Tetovaný mi zkrátka přinesl tolik zábavy, kolik jsem od dua de Funès - Gabin očekával. (12.01.2016)

Dvěma hvězdičkami tentokrát neúčtuji pouze s jedním konkrétním snímkem, ve skutečnosti ty 2* platí pro celou jednu éru a typ lidových komedií 50. a 60. let. Jednoduše mě ty starší francouzské, ale i italské komedie s hvězdnou dvojicí v popředí, pár funčními gagy a spoustou slovní vaty přijdou vyčpělé, někdy pravda zoufale vyčpělé. Je to jakobych měl dát přednost Člověče, nezlob se, když si můžu zahrát šachy nebo Agricolu. Tenhle typ filmu vyloženě neurazí, ale zábavy si s nimi už jeden mnoho neužije. Pro ranné filmy s Louisem de Funésem je tenhle pocit spíše pravidlem než výjimkou. Celkový dojem: 40 %, jedna ze dvou hvězdiček je za přítomnost dvou slavných jmen francouzské kinematografie. (07.09.2014)

Klasická, francouzká taškařice. Gabin s Funesem se pěkně doplňovali, ale celkově to bylo slabší. Příběh jednoznačný, jednoduchý, Funesovo myšlení předvídatelné, jeho gegy už tolikrát opakované a profláklé. Né že by byl Funes ten slabší článek, to rozhodně ne, ale něco navíc, něco nepředvídatelného tomu filmu dodává právě Gabin. Prostě řečeno, neurazí, nenadchne. Neznám Gabinovu filmografii (zatím), ale Funes má lepší filmy. (24.10.2015)

Gabin s Funésem se moc nemuseli. Oba byli jiní. Gabin se vždy držel scénáře kdežto Funés najednou natáčení přerušil s tím, že má lepší nápad. Funés byl šašek, Gabin poklidný komik. A když vidím Gabina v tomhle filmu šaškovat, nepřipadá mi to přirozené a je mi ho líto-. Ale i tak je tohle strašně příjemná komedie z těch zlatých francouzských šedesátek a dá se u ní velmi dobře pobavit. A Funes se zde slušně vyřádil. (16.05.2016)

"To je jen Platón, moje krysa. V noci bývá nervózní." Komedie s Louisem deFunés mají společnou jednu ohromnou věc: stokrát omleté a odevšad vykradené zápletky jako tato (namátkou - Saki: Pozadí, Roald Dahl: Kůže nebo český film Muž, který stoupl v ceně) s ním dostávají úplně nový rozměr. Tetovaný je nádherně rozmarná komedie o přátelství a idiosynkratických extravagancích, které nás spojují. Nejsem vášnivý sběratel výtvarného umění ani inkvizitor lidí z památkového úřadu, ale je mi to jaksi blízké. I to je asi důvod, proč Tetovaného stavím na vyšší příčku než dejme tomu populárnější Senzační prázdniny. 80% (19.02.2003)