Keď som bol malý, bola vojna

Japonský režisér Sadao Saito se vrací svým snímkem Když jsem byl malý, byla válka do roku 1945, aby prostřednictvím příběhu dvou malých děti znovu upozornil na nesmyslnost ozbrojených konfliktů. V jeho filmu před námi nedefilují zástupy mrtvých, zmrzačených a trpících, ale o to více vynikne tragédie jednotlivce, jehož okolnosti vrhnou do neřešitelné situace a zničí ho. Malá Emi, která má japonskou matku a amerického otce, se narodila v letech válečné intolerance, aby ji potkal právě tento osud. Tajená japonskou rodinou před úřady i zfanatizovanými sousedy živoří celý svůj krátký život na statku své přísné babičky, aniž pochopí, proč tomu tak je. Umírá na absurditu tohoto světa dříve, než vůbec začne žít. I její o málo starší bratranec Taro se musí při hledání vztahu k ní vypořádat s problémy, jimiž by alespoň dětský svět neměl být zatížen. Válka však nic a nikoho nešetří, a neušetřila ani hrdiny tohoto filmu. Proto v jeho závěru tak silně zaznívá humanistická idea míru. (Filmový přehled)