Akce Bororo

Keď si za mimozemšťanku zameníme tajnú špiónku, tak nám vychádza, že celá medziplanetárna sci-fi rovina je vlastne úplne zbytočná. Ale zase má príbeh určité tajomno, ktoré trochu vyvažuje celkom klišé zápletku so zázračným liekom. Tvári sa to ako konšpiračný triler v štýle Tri dni Kondora, stále niekto niekoho prenasleduje, striedajú sa prostredia, ale furt sa to nechce poriadne rozbehnúť. Tvorcovia chcú byť tajomní až natoľko, že predpokladajú u diváka znalosť portugalštiny, nemčiny a francúzštiny zároveň. Dokonca sú tak wtf, že dve postavy sa rozprávajú navzájom jeden po francúzsky a druhý po nemecky, pričom je jasné, že každý ovláda obe reči. Ale pokiaľ máte pre mimozemskú sci-fi slabosť, tak je to patriotická povinnosť. Aj pre Slovákov kvôli Turzonovovej. (23.03.2018)

Akci Bororo jsem poprvé viděl jako malý kluk a připadal jsem si jako ryba ve vodě. Film kombinuje oblasti, které mne zajímají již od dětství - astronomii, cestovatelství a objevování čehokoliv, pralesní indiány, život mimo zemi. Jména těch dvou mimozemšťanů jsem si opakoval dlouho po skončení filmu a ústřední melodii hraju na klavír dodnes:) Tak, jak film v průběhu let několikrát opakovala televize, díval jsem se na něj znovu a rád. Pravda, nemůže konkurovat filmovým efektům dnešních časů, ale u mne má tento příběh své důležité místo i dnes. (25.07.2010)

Jeden z nejoblíbenějších filmů od mého dětství až po současnost. Film má nádherný děj, úžasnou atmosféru a perfektní hudbu. Jako milovník klasického sci-fi v tomhle prostě to sci-fi vidím. Nechápu, kde se vzal ten názor, že pravý sci-fi film je pořádně akční, se spoustou mezigalaktických bitev proti strojům a podobně. Čemu jsem se v tomto komentáři chtěla vyhnout, jsou speciální efekty, ale nemůžu si to odpustit. Samozřejmě, že nejsou ani zdaleka srovnatelné s dnešní technikou, ale koho to zajíma? Film vznikl v takové době, v jaké vznikl a přesto je perfektní. (24.06.2011)

Podíval jsem se na film s odstupem několika let a líbil se mi snad ještě víc, než když jsem jej viděl poprvé. Líbí se mi, že zde tvůrci použili jako myšlenku objevy skutečně žijícího člověka. Ve filmu Zabil jsem Einsteina, pánové, to byl, jak je zřejmé z názvu, Albert Einstein, v tomto příběhu je to Čechům ne příliš známý cestovatel Alberto Vojtěch Frič. U Einsteina byly obavy z toho, že s jeho vynálezem, jakkoliv by lidstvu prospěl, budou v nedaleké budoucnosti problémy. U Friče se jednalo o domněnku, že u jihoamerického indiánského kmene objevil takřka všelék. Obsazení B. Turzonovové bylo skvěle využito v tom smyslu, že jako cizinec, ať už jste odkudkoliv, mluvíte cizím jazykem s mateřským přízvukem. Slovenka, jako mimozemšťanka, si zase hrála na to, že neumí pořádně česky. Některé myšlenky jsou možná poplatné době, ale mají něco do sebe a stojí za to se nad nimi zamyslet. Podle mě je to film, který stojí za to vidět už jen kvůli pro nás tak vzácnému žánru sci-fi. (23.06.2017)

Dějově velmi zajímavé sci-fi, jehož zpracování ale trochu pokulhává. Skloubit dohromady objevování domorodých kmenů a mimozemšťany, kteří mají důvody se o ně také zajímat, je mistrovský nápad. Špionážní linie farmaceutických firem je logická, ve filmu ale nefunguje moc dobře. U některých scén (čtení deníků) mi naskakuje husí kůže, naopak špionážní akce působí spíš směšně ("Your newspaper, mister."). Kdyby se ten námět zpracoval důstojněji, byla by to nepochybně 100% filmová událost. (23.03.2009)