Oscar

„Vieš čo je nové, drahá? Honoré de la Butiniere už nemá uhry! A vieš prečo? Spýtaj sa našej slúžky!" Brutálna (brutálne dobrá) kufríková komédia s vyšperkovanými dialógmi, scenárom aký túži napísať hádam každý scenárista a Funésom, ktorý tu podáva ešte lepší herecký výkon, než je jeho štandard. 90 % (19.01.2016)

Výborná Funésovka s výměnou kufříků. Nejvtipnější je, že se Funés celých 80 min. rozčiluje, ani jednu větu neřekne v klidu. Pochybuju, že by to jiný herec takhle vydržel zahrát, to by musel dostat infarkt. Dále je neskutečně výborný dabing Filipovského. Myslím, že právě na tomhle filmu se Funés rozehrál. (25.07.2008)

Začalo to jako naprosto neuvěřitelná blbost a byl jsem prakticky rozhodnut dát odpad. Zaťal jsem zuby a vydržel. Pokud jste film ještě neviděli, tak vám doporučuji udělat totéž. Asi v polovině stopáže se film začne nádherně zamotávat. Postupně z filmu vzniká komedie plná omylů. Vše se odehrává na poměrně malém prostoru vilky a vůbec to nevadí. Postavit veškerý humor na naprosto banální záměně kufrů chce pořádnou odvahu. V tomto snímku to působí absolutně přirozeně a precizně. Louis de Funès začne tak neskutečně řádit, jak jsem ho ještě nikdy řádit neviděl. Nasadil obrovskou kadenci gest, grimas a nejrůznějších skřeků, že mi z toho málem praskla bránice. Františkovi Filipovskému tímto skládám pochvalu. Přestože se vše odehrává hrozně chaoticky a v ďábelském tempu, tak je příběh jednoduchý a divák se v něm rozhodně neztratí. Příběh se úplně nabízí i pro divadelní adaptaci, kdoví jestli už nějaká neexistuje. Děj se rozjíždí hrozně pomalu, ale musím připustit, že úvod je nutné zlo k jednomu z nejbláznivějších filmů, které jsem měl to štěstí vidět. Počáteční obrovské zklamání bylo tedy v průběhu vystřídáno nadšením. Hrozně slabé 4 *. (08.05.2014)

Louis de Funés a Oskar - herec a hra, kteří se navzájem proslavili. A došlo k tomu víceméně náhodou. Hru Oskar psal dramatik Claude Magnier na tělo Pierrovi Mondymu (seržant Choudard ze Sedmé roty), který později s Funésem chvíli alternoval. Ale Mondy byl časově zanaprázdněný jinde. Funés byl povolán pouze jako záskok a se hrou byl vyslán po francouzských koloniích, kde sklidil fenomenální úspěch. (Psal se rok 1959). Poté se Oskar s ještě většími ovacemi začal hrát v Paříži a to až do chvíle, kdy začal Louis vystupovat v divadelní komedii Roberta Dhéryho Velký valčík. (Nějaký čas s Funésem alternoval buď zmiňovaný Mondy nebo herec Fred Pasquali.) Od roku 1971 ho ovšem ještě další dva roky hrál s obrovským úspěchem a prezident Pompidou si vyžádal speciální představení v Elysejském paláci. Louisovi partneři se ovšem měnili: Christiana Martina ztvárnili i Jean - Paul Belmondo (!), Jean - Pierre Cassel a Louisův syn Oliver. Zůstaly vlastně jen Claude Gensacová a Maria Pacomeová, které celá léta alternovaly Funésovu manželku a Mario David jako Barnierův masér. Příprava filmové verze trvala dobrých 5 let. Martina tu hraje Claude Rich, který kupodivu měl být prvním představitelem této role na divadle, ale režisér ho po několika zkouškách vyhodil a na jeho místo přišel Belmondo. No nevím jak vypadala verze divadelní, každopádně ta filmová nedopadla špatně. Já jsem ji viděl jako poslední film s Funésem v hlavní roli, který byl tady distribuován a byl jsem trochu jeho předchozími filmy zmlsán, každopádně i tak jsem se slušně pobavil. Paul Préboist je králem malých rolí... (08.02.2006)

Zamotanější příběh aby jeden pohledal. Oskar obsahuje i přes svou krátkou stopáž vynikající zábavu a spoustu scén, jenž se navždy vryjí do paměti filmových diváků (z těch neustálých záměn kufrů se člověku pěkně točí hlava). Dříve jsem si k tomuto snímku trošku hledal cestu, ale dnes můžu s klidným srdcem prohlásit, že je naprosto unikátní a vysoké hodnocení mu právem náleží. Louis de Funés v životní formě! (29.06.2017)