Už teraz mi chýbaš

Tak kde začít? Už od začátku tak trochu nuda. Neuvěřitelně neuvěřitelné. Téma skvělé, ale zpracování velmi špatné. ■ Drew BARRYMORE jsem nikdy nemusel a ani tentokráte se nic nemění, ale zato od Toni COLLETTE, která mě uchvátila ve Vášni v srdci, jsem čekal herecký koncert, ke kterému bohužel nedošlo, protože organizátor selhal, mistr zvukař se ožral do němoty, bedňáci stávkovali, technici vůbec nepřijeli, pódium neměl kdo postavit a manažerka si vzala dovolenou... ■ Zajímavá je pouze poslední čtvrtina, ale ty tři předcházející jsou bída a holé neštěstí. Darmo mluvit. ■ To, že se obě hlavní představitelky většinu času chovaj jak šestnáctky, to by se dalo přežít, dokonce bych jim mohl odpustit i to, že si hrajou na Angličanky, ba co víc, Toni COLLETTE, jakožto rodilá australanka by k tomu byla víc než dobrá, ale Drew BARRYMORE v žádném případě, bohužel obě mluví tak strašně moc nepřirozeně, že nad tímto jsem prostě nemohl přimhouřit ani jedno oko. Vím, možná je to jen můj problém, ale tak to prostě cítím, a proto to zde píšu. Co je ale vůbec nejhorší, že v celém osazenstvu není ani jedna jediná postava, ke které bych mohl přilnout; hlavní dvě postavy si rozhodně většinu času nezasloužily mé sympatie, právě naopak, a to se pak těžkou prožívá děj, když jedna vám přijde nesnesitelná a druhá blbá. Milly se zkrátka chová jako πča a to je pak prostě k ničemu, když se s postavou nelze nijak sblížit nebo ji dokonce alespoň trochu pochopit. ■ Další věc, kterou jsem zde postrádal, byla ta správná chemie mezi postavami, mezi herci, prostě nula nula nic. ■ Původně jsem chtěl tomuto filmu frknout dvě hvězdičky, ale díky dvěma věcem jsem nakonec šel s hodnocením nahoru. 1) Již výše zmíněna poslední čtvrtina. Ta je výborná a jsou tam dokonce cítit emoce. 2) Před lety mi zemřela přítelkyně právě na rakovinu, a tak mě ona již zmiňovaná poslední čtvrtina vzala za srdce a dokonce i ukápla slza. ■ Na závěr musím ještě, pro někoho možná cynicky, dodat, že za svůj dosavadní život jsem opravdové přátelství mezi dvěma ženami ještě neviděl, proto jsem se možná tak vcítil do 50/50, kde jde o přátelství mezi dvěma muži, které znám na vlastní kůži. Nevím... ◢ ■ ◣ (R) [51/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Toni COLLETTE [60/100] ● Drew BARRYMORE [44/100] ● Jacqueline BISSET [57/100] ■ (♫) [68/100] ■ (E) 50/50 (2011) ● You're Not You (2014) ● Still Alice (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 20-III-2018; 20:59] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) Giggs ■ (C) [66/100] (28.03.2018)

Ti, kteří se se v životě nesetkali v rodinném kruhu s obdobnou hrůzou, kterou ať již překonali či ne, budou ve skupině, která poselství tohoto filmu tolik neocení nebo dokonce ani zcela nepochopí. Povedeně vykreslená cesta souboje silné ambiciózní ženy s nespravedlností osudu se vyvedla charismatické Toni Collette neuvěřitelně zručně, suprová Drew i pan Cooper po jejím boku jen dotvářeli celkový úžas tohoto filmu. Ovšem téma nesnadného boje s rakovinou, do kterého se správná osobnost snaží vtáhnout i spoustu pozitivního myšlení i ve chvíli, kdy si je vědoma, že už tikají její poslední hodiny, nám bylo podáno více než hodněkrát, a tak jsem se zde nedočkal nijak výjimečného díla, které by mě úplně odzbrojilo. Nepřízeň osudu, vůči které se nelze bránit, hlavně třeba v případě svinstva jménem rakovina, už z osobních důvodů nesnáším a kdybych tu moc měl, angažoval bych se do jejího absolutního vymýcení. Miss You Already je drama, které hezky zahrálo na city, popohnalo pár slz na okraj, ale nestalo se dokonalým. (11.11.2017)

Díky těm hereckým výkonům je to hodně fajn a dají se snést i ty pasáže, které by byly jinde hodně přecitlivělé. To finále je z hlediska nafilmování velmi dobré a sama smrt velmi dobře zachycena, ale pořád si nejsem jistý, co se film snažil říct? Že umírání bolí? Že je to kruté? Ale že se s tím dá smířit? Anebo jen to, že tu jsou herci, co umí hrát? (16.12.2015)

Nemôžem sa zbaviť mierneho dojmu prvoplánovosti a sentimentality, ale našťastie to zase v tomto smere nebolo až tak prehnané. Úvod sa vydaril, pomerne reálne vystihol podstatu takejto smutnej udalosti (ťažká choroba) ako vo vzťahu k deťom a rodine tak i smerom ku kamarátke. Tu ma oslovil hlavne zdanlivý Millyin egoizmus, čo je u smrteľne chorých ľudí celkom bežná vec a reálna záležitosť. Žiaľ od mastektómie si už film nedokázal udržať takýto triezvy reálny prístup a skĺzol do už zmienenej účelovosti, aj keď na druhú stranu posledné fázy umierania boli dramaticky a herecky veľmi dobre zvládnuté. Na lepší priemer to stačí. 65/100 (04.06.2016)

Slušné drama o kamarádské lásce až za hrob, která netlačí tolik na pilu, jak by se mohlo zdát. Ke konci sice dámskému obecenstvu ukápne slza, ale to už k danému příběhu patří. Jinak se jedná o velice slušný a i pro pánské publikum přijatelný film o dvou kamarádkách z nichž jedna začne umírat na rakovinu a nehodlá se s tím smířit. Obě hlavní herečky jsou velice fajn a zvláště Toni ukazuje, že umí opravdu dobře hrát a podobných rolí by si zasloužila více. (10.10.2016)